Biden podepsal další sadu dekretů, chce podpořit přístup ke zdravotní péči

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek pokračoval ve vydávání exekutivních příkazů a tentokrát se zaměřil na zdravotnictví. Cílem nových opatření je podle amerických médií rozšířit přístup Američanů ke zdravotní péči a posílit zdravotnickou reformu z roku 2010 známou jako Obamacare. Biden při podepisování dekretů řekl, že chce „napravit škody“ napáchané jeho předchůdcem Donaldem Trumpem.

Jako opatření s nejvíce hmatatelnými krátkodobými dopady hodnotila agentura AP dekret nařizující obnovit přístup ke zdravotnímu pojištění skrze vládní portál HealthCare.gov. Tato platforma zprostředkovává nabídky státem dotovaných pojišťovacích programů, běžně zde ale lidé mohli uzavírat smlouvy pouze v šestitýdenním období na konci roku.

Nabízené programy pokrývají i chronické zdravotní problémy či potíže spojené s covidem-19 a lidé se do nich nyní budou moci registrovat i mezi 15. únorem a 15. květnem.

Vládní internetový obchod se zdravotním pojištěním je jedním z produktů „zákona o dostupné péči“ neboli Obamacare, který byl trnem v oku bývalého prezidenta Trumpa.

Trumpovi se nakonec reformu nepodařilo zrušit, po celý svůj mandát ovšem zákon oslaboval exekutivními příkazy, píše deník The New York Times. Bidenův předchůdce například umožnil prodej levného a krátkodobého pojištění, které nesplňovalo podmínky stanovené v zákoně.

Biden zrušil zákaz podpory zahraničních organizací vykonávajících potraty

Biden, který se coby viceprezident v kabinetu Baracka Obamy na tvorbě reformy podílel, sliboval její posílení a snahu docílit stav, kdy budou mít zdravotní pojištění všichni Američané. Při čtvrtečním ceremoniálu v Bílém domě hovořil o návratu k situaci, která panovala před příchodem Trumpa do Bílého domu.

Krokem v tomto směru je i zneplatnění regulace, která zakazuje státu finančně podporovat zahraniční organizace vykonávající potraty či poskytující konzultace ohledně interrupcí. Biden podepsal i další nařízení, u těch ale podle AP může trvat i měsíce, než přinesou konkrétní výsledky.

Agentura Reuters podotýká, že Biden jen ve svém prvním týdnu v Bílém domě vydal na 40 dekretů, což je vyšší počet než u několika předchozích prezidentů USA. Skoro polovina z Bidenových opatření nicméně jen ruší kroky učiněné jeho předchůdcem Trumpem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharské volby vyhrála strana exprezidenta Radeva, bude mít absolutní většinu

V nedělních parlamentních volbách v Bulharsku s velkým náskokem vyhrálo uskupení Progresivní Bulharsko bývalého prezidenta Rumena Radeva. Po sečtení všech odevzdaných lístků získalo podle ústřední volební komise přes 44 a půl procenta hlasů. Výsledek straně stačí k absolutní většině v Národním shromáždění. Jednoznačné vítězství Progresivního Bulharska by tak mohlo ukončit období politické nestability v zemi. Radev odmítá vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině.
10:51Aktualizovánopřed 8 mminutami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 1 hhodinou

Po silném zemětřesení zasáhly Japonsko první vlny tsunami, hrozí další otřesy

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.
10:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina zasáhla ruskou rafinerii v Tuapse a dvě výsadkové lodě na Krymu

V ruském černomořském přístavu v Tuapse vypukl po rozsáhlém ukrajinském dronovém útoku požár, uvádějí ruské telegramové kanály. O dronovém útoku na přístav informují i místní úřady. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) zároveň oznámila, že v noci na neděli na Ruskem nelegálně anektovaném Krymu zasáhla dvě velké ruské výsadkové lodě a radar. Moskva v noci na pondělí a přes den pokračovala v náletech na ukrajinské civilisty, nejméně jednoho zabila. Poradce ukrajinského ministra obrany tvrdí, že zničila i jeho dům a jeho zranila.
12:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Slovensku začal proces v případu výbuchu plynu z roku 2019

Na Slovensku začalo hlavní líčení s pěti obžalovanými v případu exploze plynu a následného požáru v obytném domě v Prešově. Při tragédii přišlo v roce 2019 o život osm lidí a dalších několik desítek bylo zraněno. Informovala o tom slovenská média.
před 3 hhodinami

Ceny ropy a plynu prudce rostou po opětovném uzavření Hormuzského průlivu

Ceny ropy prudce rostou. Děje se tak poté, co se zvýšilo napětí mezi USA a Íránem a Teherán znovu uzavřel Hormuzský průliv. Severomořská ropa Brent kolem 7:00 zdražovala o 5,4 procenta k 95,30 dolaru za barel, americká lehká ropa WTI přidávala téměř šest procent k 88,80 dolaru za barel. Stoupá i velkoobchodní cena plynu pro evropský trh. Klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc kolem 7:45 SELČ ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidával 7,6 procenta na 41,70 eura za megawatthodinu (MWh).
07:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Velryba uvázlá na severu Německa se dokázala osvobodit a plave zátokou

Velryba uvázlá od března na mělčině na severu Německa se dokázala vyprostit a plave zátokou. Bylo to vidět na živých záběrech, které přenášela řada německých médií. Mladému keporkakovi zvanému Timmy pomohla zřejmě zvýšená hladina Baltského moře a možná i koryto, které v neděli vyhloubili členové iniciativy usilující o záchranu zvířete.
09:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoÍrán může být po válce agresivnější, říká Telička. Je dál od jaderné bomby, míní Landovský

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.
před 6 hhodinami
Načítání...