Varšava - Polská katolická církev čelí poprvé v dějinách žalobě za sexuálního zneužívání. Přímý pachatel zneužívání sice už sedí za mřížemi, oběť teď ale žaluje celou církev – podle něj nese jako instituce spoluvinu. Polská katolická církev ovšem – na rozdíl té od irské, německé nebo americké – odmítá nést za své kněze jakoukoliv právní odpovědnost.
Bezprecedentní: Polská katolická církev čelí žalobě kvůli zneužívání
Marcin K. byl jako dvanáctiletý opakovaně zneužívaný katolickým knězem ve farnosti v Koszalině. Soud faráři zneužívání dvou nezletilých hochů později dokázal a poslal ho na dva roky za mříže. Marcin teď ale chce, aby se za činy kněze zodpovídala i katolická církev. „Je to těžké. Ale já taky vystupuji ve jménu všech obětí pedofilů, které doposud mlčí,“ říká.
Katolická církev má v Polsku velkou autoritu. Hlásí se k ní přes 90 procent obyvatel. Pro mnohé z nich je pořád spojení kněze a pedofila nepřijatelné a hlavně nepředstavitelné. Obvinění ze strany obětí berou jako útok na celou církev.
V případě Marcina K. připouští katolická církev pochybení. Právní zástupce koszalinské diecéze tvrdí, že případ byl výjimkou, za kterou církev nenese odpovědnost. „Diecéze jako církevní a právní jednotka nenese odpovědnost za činy fyzické osoby, která je spáchala samostatně a byla za ně potrestaná,“ říká právník diecéze Krzystof Wyrwa.
Marcin K. a jeho právní zástupce nesouhlasí. Ukazují na příklady ze zahraničí. Kněz byl podle nich zaměstnancem diecéze, která je za něj – jako každý zaměstnavatel – právně odpovědná. „Je velmi pravděpodobné, že o nebezpečných sklonech toho kněze katolická církev už dříve věděla,“ upozorňuje Marcinův zmocněnec Adam Bodnar.
Církev se bojí přiznat potíže a vlastní chyby
Počet pedofilních kněží ve velké polské církvi není nikdo schopný odhadnout. I kritici připouštějí, že nemusí být velký. Rozpaky a kritiku budí ale hlavně styl, jakým katolická církev v Polsku s případy pedofilních kněží zachází. Duchovní suspenduje až po velkém tlaku zvenčí, mnohé často jen tiše přesouvá jinam.
Nizozemský novinář Ekke Overbeek napsal o tomto problému knihu. Popisuje v ní syndrom ohrožené pevnosti, které se bojí přiznat problém a pochybení. „Problém není v tom, že se v církvi vyskytnou lidé s pedofilními sklony, ale v tom, že je ta instituce jako žádná jiná chrání a nabízí takových pachatelům útočiště,“ tvrdí nizozemský novinář působící v Polsku.
Případy pedofilie v polské katolické církvi má na starosti jezuita Adam Žak. Připouští, že jeho instituce v mnohém zaspala a dělala chyby. Připomíná ale, že se poprvé v historii za své činy veřejně omluvila.
„Důvěra v církev byla v tomto případě narušená. To nás samozřejmě velmi bolí a naplňuje obavami. Slovo 'odpusťte' je to nejmenší, co můžeme v takovém případě říct.“
Polský katolický biskup Wojciech Polak, 27.9.2013
Církev podle otce Žaka bere problém pedofilie vážně a buduje teď systém prevence. Zájem médií ale považuje za přehnaný a kontraproduktivní. „Neznáme počet těch případů a další okolnosti, ale média to nafukují a veřejnost na to pak reaguje emocionálně.“
Marcin K. a jeho právníci tvrdí, že nejde o počty, ale o důvěru ve vlivnou církevní instituci, která klade na ostatní velké morální nároky a sama v případě kněží pedofilů selhává.