Tváří v tvář uprchlické krizi Evropa selhává v zahraniční i obranné politice – předně neschopností chránit vnější hranice Schengenu. Bývalý šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v rozhovoru pro ČT taktéž uvedl, že v takovém případě se rostoucímu počtu plotů – nově vznikajícím třeba v Rakousku – nelze divit. Podle Sikorského také není možné zavádět například uprchlické kvóty bez přesného stanovení počtů migrantů v Evropě.
Bez vnější ochrany Schengenu budou ploty dál přibývat, říká Sikorski
„Lidé se začali bát, že přišel nějaký otevřený systém kvót, který nebyl úplně jasný. Nejdříve ale musíme vyřešit velikost toho problému a vědět čísla,“ uvedl někdejší viditelný evropský politik. A právě dohoda, koncenzus a jednotný postup dohledu ve Středozemí je to, co Evropu tíží nejvíce. „Nebránili jsme externí, vnější hranici a nedokázali jsme udržet azylové politiky, které jsme tu už měli. To je chyba naší společné zahraniční a obranné politiky,“ dodal Sikorski.
Podle něj půjde o krizi s mnohem složitějším řešením i dopady než v případě eurozóny a záchrany řecké ekonomiky. „Ta předcházející krize byla technokratická. Nakonec ji vyřešili ministři financí, guvernéři centrálních bank a k lidem se to vlastně ani nedostalo. Teď tu máme krizi, která se týká základních emocí, strachu z imigrantů,“ komentoval někdejší polský ministr.
Naposledy v pondělí začalo Rakousko stavět hraniční plot u hranic se Slovinskem, podobně jako jiné státy kvůli usměrnění a – alespoň v rámci možností – kontrole migrační vlny. „Tohle se samozřejmě bude dít. Pokud nebudeme schopni uvést v praxi evropské právo na vnější hranici, tak se státy budou snažit samy vytvářet takovéto procedurální či fyzické hranice uvnitř Schengenu,“ dodal Sikorski.
Radoslaw Sikorski
- polský novinář a politik
- v 80. letech získal politický azyl ve Velké Británii
- studoval v Oxfordu politologii, filozofii a ekonomii
- člen polské pravicové strany Občanská platforma (Platforma Obywatelska)
- od září 2014 do června 2015 předseda dolní parlamentní komory – Sejmu
- v letech 2007 až 2014 působil jako ministr zahraniční v první i druhé Tuskově vládě
Sikorski byl jedním z vrcholných politiků, s nimiž Varšava spojovala naděje na posílení svého vlivu na mezinárodní scéně. Ale nejprve musel přestoupit z křesla ministra zahraničí do čela Sejmu a posléze odejíti z této funkce.
Jeho demise měla napravit pověst vládní strany, pošramocenou aférou s odposlechy dotyčných politiků v jedné varšavské luxusní restauraci. Aktéři schůzek si vyprávěli sprosté vtipy, objednávali si drahá vína a nevybíravým způsobem komentovali své polské i zahraniční partnery.
Svého času přitom Sikorského řada lidí viděla jako nového šéfa unijní diplomacie v Junckerově komisi. Sikorski byl jako ministr zahraničí jedním z nejtvrdších kritiků role Moskvy v ukrajinské krizi. V době nejkrvavějších bojů v Kyjevě spolu s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem a zástupce Francie Laurentem Fabiusem přesvědčovali o nutnosti ukončení bojů tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Jejich úsilí tehdy nejprve vyznívalo nadějně, násilí v metropoli ale zastavit nedokázalo.