Tváří v tvář uprchlické krizi Evropa selhává v zahraniční i obranné politice – předně neschopností chránit vnější hranice Schengenu. Bývalý šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski v rozhovoru pro ČT taktéž uvedl, že v takovém případě se rostoucímu počtu plotů – nově vznikajícím třeba v Rakousku – nelze divit. Podle Sikorského také není možné zavádět například uprchlické kvóty bez přesného stanovení počtů migrantů v Evropě.
„Lidé se začali bát, že přišel nějaký otevřený systém kvót, který nebyl úplně jasný. Nejdříve ale musíme vyřešit velikost toho problému a vědět čísla,“ uvedl někdejší viditelný evropský politik. A právě dohoda, koncenzus a jednotný postup dohledu ve Středozemí je to, co Evropu tíží nejvíce. „Nebránili jsme externí, vnější hranici a nedokázali jsme udržet azylové politiky, které jsme tu už měli. To je chyba naší společné zahraniční a obranné politiky,“ dodal Sikorski.
Podle něj půjde o krizi s mnohem složitějším řešením i dopady než v případě eurozóny a záchrany řecké ekonomiky. „Ta předcházející krize byla technokratická. Nakonec ji vyřešili ministři financí, guvernéři centrálních bank a k lidem se to vlastně ani nedostalo. Teď tu máme krizi, která se týká základních emocí, strachu z imigrantů,“ komentoval někdejší polský ministr.
Naposledy v pondělí začalo Rakousko stavět hraniční plot u hranic se Slovinskem, podobně jako jiné státy kvůli usměrnění a – alespoň v rámci možností – kontrole migrační vlny. „Tohle se samozřejmě bude dít. Pokud nebudeme schopni uvést v praxi evropské právo na vnější hranici, tak se státy budou snažit samy vytvářet takovéto procedurální či fyzické hranice uvnitř Schengenu,“ dodal Sikorski.
Radoslaw Sikorski
- polský novinář a politik
- v 80. letech získal politický azyl ve Velké Británii
- studoval v Oxfordu politologii, filozofii a ekonomii
- člen polské pravicové strany Občanská platforma (Platforma Obywatelska)
- od září 2014 do června 2015 předseda dolní parlamentní komory – Sejmu
- v letech 2007 až 2014 působil jako ministr zahraniční v první i druhé Tuskově vládě
Sikorski byl jedním z vrcholných politiků, s nimiž Varšava spojovala naděje na posílení svého vlivu na mezinárodní scéně. Ale nejprve musel přestoupit z křesla ministra zahraničí do čela Sejmu a posléze odejíti z této funkce.
Jeho demise měla napravit pověst vládní strany, pošramocenou aférou s odposlechy dotyčných politiků v jedné varšavské luxusní restauraci. Aktéři schůzek si vyprávěli sprosté vtipy, objednávali si drahá vína a nevybíravým způsobem komentovali své polské i zahraniční partnery.
Svého času přitom Sikorského řada lidí viděla jako nového šéfa unijní diplomacie v Junckerově komisi. Sikorski byl jako ministr zahraničí jedním z nejtvrdších kritiků role Moskvy v ukrajinské krizi. V době nejkrvavějších bojů v Kyjevě spolu s německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem a zástupce Francie Laurentem Fabiusem přesvědčovali o nutnosti ukončení bojů tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče. Jejich úsilí tehdy nejprve vyznívalo nadějně, násilí v metropoli ale zastavit nedokázalo.
