Bez jasných favoritů začíná dnes v Iowě proces voleb amerického prezidenta

New York - Stranickými shromážděními v Iowě začíná dnes proces volby příštího prezidenta USA. Do volebního klání v Iowě, státu na americkém Středozápadě s necelými třemi miliony obyvatel, vstupují straničtí kandidáti ve vyrovnaných pozicích a bez jasného favorita, nicméně sázkaři věří ve vítězství Baracka Obamy a Mikea Huckabeeho.

Výsledky, které budou známé v pátek ráno SEČ, tak zřejmě nejvíce ovlivní dosud nerozhodnutí voliči. Průzkumy hovoří o více než třetině váhajících demokratů a o téměř polovině republikánů. Z podobných nominačních schůzí demokratů a republikánů a stranických primárek, které se budou konat v následujících týdnech a měsících ve všech státech USA, vzejdou dva kandidáti, kteří se 4. listopadu utkají o křeslo v Bílém domě.

Podle různých průzkumů se ve vedení mezi demokraty střídají newyorská senátorka a bývalá první dáma USA Hillary Clintonová a senátor za Illinois Barack Obama. Na třetím místě se jen s malým odstupem objevuje bývalý senátor za Severní Karolínu a neúspěšný kandidát na viceprezidenta z roku 2004 John Edwards.

V republikánských řadách dávají průzkumy největší šance na úspěch bývalému guvernérovi Arkansasu a někdejšímu baptistickému pastorovi Mikeovi Huckabeemu a bývalému guvernérovi Massachusetts Mittu Romneymu. Daleko za nimi stojí jako třetí a čtvrtý v pořadí senátor za Arizonu John McCain a bývalý senátor za Tennessee Fred Thomson. Teprve po nich následuje někdejší newyorský starosta Rudolph Giuliani, který nicméně v celonárodních průzkumech republikánských preferencí zaujímá dlouhodobě první místo.

Hlasováním v Iowě a o pár dní později v New Hampshire má pro americkou prezidentskou kampaň význam přesahující počet voličů v obou nepříliš lidnatých státech. Úspěch v těchto úvodních kláních může totiž povzbudit šance zdánlivého outsidera. Nezdar může naopak pohřbít či oslabit naděje dosavadního favorita.

Na schůzích v Iowě mohou hlasovat všichni voliči, kteří se registrují pro danou stranu. Zpravidla to bývá méně než deset procent plnoletých občanů. Letos se očekává asi 200.000 voličů. Stranická volební shromáždění v Iowě začala skromně v roce 1972 s cílem rozšířit volební kalendář a posílit důležitost méně obydlených venkovských oblastí USA. Letos se konají dříve než kdykoli v minulosti, protože řada států chce primárky či volební shromáždění zorganizovat co nejdříve a získat tak při výběru kandidátů na větší váze.

Večer 3. ledna se Iowané sejdou v domech, školách a dalších veřejných místech. Republikáni budou volit nezávazně, aby zjistili podporu jednotlivých kandidátů. Demokraté organizují různé volební procedury včetně tajného hlasování nebo shromáždění podle preferenčních skupin.

Volebních shromáždění v Iowě se účastní relativně málo lidí - v roce 2004 to bylo pouze šest procent oprávněných voličů. Mnozí z nich jsou starší běloši, kteří v rámci svých stran reprezentují extrémní pozice.

I když stranická volební shromáždění v Iowě často bývají odrazovým můstkem k prezidentské nominaci, někdy toto pravidlo neplatí. Například George Bush starší v roce 1980 a Robert Dole v roce 1988 sice v Iowě jasně vyhráli, ale nominaci nakonec nezískali. Naopak v roce 2004 zde mezi demokraty překvapivě vyhrál John Kerry a nominaci do prezidentských voleb si již nenechal vzít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

CBS: Ministerstvo spravedlnosti USA vyšetřuje politiky kritizující zásah ICE

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů. Informovala o tom stanice CBS s odvoláním na informované zdroje. Mezi vyšetřovanými představiteli jsou podle CBS guvernér státu Tim Walz a starosta města Jacob Frey. Oba politici kritizovali zastřelení 37leté Renée Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Zástupci administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že agent ICE střílel v sebeobraně.
01:10Aktualizovánopřed 2 mminutami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 6 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 9 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 9 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...