Německý prezident Joachim Gauck se nebude příští rok ucházet o druhé funkční období. Oznámil to na tiskové konferenci v Berlíně. Za důvod svého rozhodnutí šestasedmdesátiletý Gauck označil svůj vysoký věk. Současná vláda jeho rozhodnutí lituje, na adresu prezidenta pěje samá slova chvály.
Nový spolkový prezident se bude v Německu volit v únoru 2017. Gauck ale mezi kandidáty nebude, podle svých slov by nemohl garantovat, že by se úřadu věnoval se stejnou energií jako doposud.
„Toto rozhodnutí nebylo jednoduché, neboť považuji za velkou čest sloužit naší zemi v této funkci,“oznámil prezident v paláci Belleuve. Svou řeč ukončil ujištěním, že bude svůj úřad zastávat až do konce s oddaností a radostí.
Vládní politici podle místních médií dlouho usilovali o to, aby Gauck coby někdejší luteránský pastor a bývalý šéf úřadu zkoumajícího činnost východoněmecké tajné policie Stasi znovu kandidoval. Chtěli tím zabránit mimo jiné rozepřím uvnitř koalice křesťanských a sociálních demokratů před parlamentními volbami, které se budou konat na podzim příštího roku.
„Přála jsem si druhé funkční období,“ okomentovala kancléřka Angela Merkelová Gauckovo oznámení. „Sdělení spolkového prezidenta samozřejmě respektuji a ráda bych mu za dosavadní práci poděkovala,“ dodala.
Gauckova rozhodnutí lituje také Gabriel, jehož sociální demokracie SPD tvoří s kancléřčinou konzervativní unií CDU/CSU vládní koalici. „Byl to skvělý prezident a stále ještě je,“ řekl vicekancléř, který zdůraznil především Gauckovu osobní bezúhonnost a také to, že stále vystupuje jako prezident celého národa. „Převedl v činy vše, co před nástupem do funkce slíbil,“ podotkl.
Ani jeden z vládních politiků ale nechtěl spekulovat o případném nástupci. Merkelová o něm chce podle webu listu Der Spiegel veřejně hovořit nejdříve na podzim.
Spolupředsedkyně strany Zelených Simone Peterová uvedla , že by si jako prezidentského kandidáta dokázala představit ženu či člověka s přistěhovaleckými kořeny. V každém případě je podle ní jasné, že Německo potřebuje ve svém čele skutečnou a nadstranickou osobnost.
O Gauckových možných nástupcích už informují německá média. Mezi favority jsou za CDU a bavorskou Křesťanskosociální unii (CSU) dlouholetý předseda Spolkového sněmu Norbert Lammert, ministr financí Wolfgang Schäuble, ministryně obrany Ursula von der Leyenová a poslankyně Gerda Hasselfeldtová. U socialistů nejčastěji zaznívá jméno ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera.
Gauck nahradil v březnu 2012 v úřadu prezidenta Christiana Wulffa, který odstoupil po sérii afér. Pokud by se rozhodl zastávat nejvyšší ústavní funkci i ve druhém volebním období, bylo by mu na konci mandátu 82 let. S jeho prací jsou spokojeny tři čtvrtiny Němců.
Bývalý pastor si udělal jméno bojem za lidská práva v komunistickém východním Německu a následným vedením úřadu pro dokumentaci činnosti tajné služby Stasi. Jako nestraník se nezapojoval do politických sporů všedního dne, což mu ale nebránilo se kriticky vyjadřovat k ožehavým tématům. Gauck také kladl důraz na hojení ran minulosti. Jako první německý prezident například navštívil Lidice.
Na rozdíl od Česka nebo Rakouska prezidenta v Německu nevolí občané přímo, ale prostřednictvím takzvaného Spolkového shromáždění. To je sbor volitelů složený z poslanců Spolkového sněmu a stejného počtu zástupců spolkových zemí.
