Minsk - Nedělní parlamentní volby v Bělorusku by mohly rozhodnout o tom, jestli Minsk zůstane podřízen Kremlu, nebo zda naváže spolupráci s Bruselem. Volební hlasy tak mohou rozhodnout o budoucnosti prezidenta Alexandra Lukašenka, který v zemi tvrdou rukou vládne už 14 let. Všechna dosavadní hlasování v Bělorusku mezinárodní organizace označily za zfalšovaná a vždy je také doprovázela vlna šikany představitelů opozice.
Bělorusové budou volit do parlamentu i o kurzu země
Politolog Ondřej Soukup ve Studiu Šest ČT uvedl, že sami opoziční kandidáti hlásí, že se situace změnila. Policie nezatýká jejich členy předvolebních štábů, což byla dříve naprosto běžná praxe. „Kandidáti sice nemají žádný přístup do médií, ale i tak se jedná o velký posun,“ komentoval situaci v předvolebním Bělorusku Soukup.
Evropští politici podle šéfa zahraničního výboru Evropského parlamentu Jacka Saryusze-Wolského vědí, že nynější volby nebudou zcela demokratické, ale mohou být částečně svobodné. Mohly by skončit tím, že se do parlamentu dostanou zástupci opozice.
Kdyby k tomu došlo, Evropská unie by s největší pravděpodobností zrušila sankce, které na Bělorusko uvalila po posledních prezidentských volbách. Postupně by se také zemi otevřel evropský trh. EU by navíc mohla zemi finančně pomoci.
EU má dvě podmínky: propuštění politických vězňů a poctivé přepočítání hlasů, které odevzdají voliči, potvrzené mezinárodními pozorovateli. Lukašenko na ně přistoupil, propustil vězně a dovolil, aby přijeli pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Souhlasil také s registrací většiny kandidátů opozice na kandidátské listiny.
Minsk dosud registraci Lukašenkových kritiků nedovoloval a o výsledku voleb nerozhodoval počet odevzdaných hlasů, ale verdikt předsedy volební komise, který byl podřízen vládě.