Už nikdy se nesmí opakovat vyhánění lidí z jejich domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu, prohlásil v neděli český vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu.
Bělobrádek na sjezdu sudetských Němců: Vyhánění lidí kvůli národnosti se nesmí opakovat
Události: Bělobrádek pozdravil sudetskoněmecké krajany jako sousedy (zdroj: ČT24)
Bělobrádek také řekl, že se nepřijel omlouvat, ani usmiřovat. Přijel na návštěvu k sousedům, na oslavu, na kterou byl pozván.
Přijel jsem k vám na návštěvu. Nikoli se omlouvat nebo usmiřovat, jak spekulují mnozí v České republice.
„Samozřejmě, že nesmíme zapomínat. Hlavně na časy násilí a brutality, před, při i po druhé světové válce. To se nesmí opakovat. Už nikdy se nesmějí vyhánět lidé ze svých domovů jen proto, že jsou nějaké národnosti, náboženství nebo rasového původu,“ řekl Bělobrádek za potlesku odhadem dvou tisíc přihlížejících.
Sudetské Němce vicepremiér, který je zatím nejvýše postaveným českým politikem, jenž na jejich sjezdu vystoupil, oslovil jako milé krajany.
„Ano krajané, protože význam slova krajané není pouze ve smyslu etnického původu, nýbrž ve smyslu lidí, kteří sdílejí lásku ke stejné zemi, její kultuře, její historii, její tradici,“ podotkl. Věří, že toto všechno Češi a sudetští Němci mají společné, i když mají odlišný jazyk.
Bělobrádek také uvedl, že by si přál, aby v budoucnu podobné návštěvy českých politiků, jako je dnes ta jeho, nevyvolávaly v Česku žádnou pozornost, protože budou prostě normální. Nynější návštěvu Bělobrádka kritizovali komunisté a část ODS, naopak bez výhrad ji hodnotili zástupci TOP 09 a Starostů.
Podle Bělobrádka by ale návštěvy českých politiků na sjezdu měly být běžné. Cestu ke spolupráci podle všech zúčastněných otevřela skutečnost, že Sudetoněmecké krajanské sdružení ze svých stanov v roce 2015 vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům po druhé světové válce zkonfiskován. Česká strana zase opakovaně vyjádřila lítost nad jejich vyháněním i nuceným vysídlením z poválečného Československa.
Posselt: Nenávist a nacionalismus jsou výrazem hlouposti
Šéf sudetských Němců Bernd Posselt ocenil obrovskou odvahu členů české vlády Pavla Bělobrádka a Daniela Hermana (oba KDU-ČSL), s níž se spolu se sudetskými Němci vydali na cestu usmíření. Oba politici se setkání účastnili se svolením vlády, ale ne jako její zástupci.
Záležitosti mezi sudetskými Němci a Čechy byly vždy tak složité, protože šlo o konflikt v rámci rodiny. Proto to bylo vždy tak emotivní.
Posselt rovněž označil nenávist a nacionalismus za výraz hlouposti, naopak k usmíření a dobrým vztahům jsou podle něj potřeba odvaha a chytrost. Oba české politiky ocenil také bavorský premiér Horst Seehofer (CSU).
„Byla to odvaha svobody, která k nám dnes v podobě tebe, milý Pavle Bělobrádku, promluvila,“ řekl Posselt po Bělobrádkově projevu na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Augsburgu. Není podle něj možné, aby ještě v roce 2017 útočili nacionalisté na politiky, kteří se snaží o usmíření.
Herman se loni stal prvním českým ministrem, který promluvil na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jež zastupuje Němce, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo.
Bavorský premiér Seehofer uvedl, že podle něj jsou oba členové české vlády přes osobní útoky proti nim významnými architekty dobrých vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci i mezi Českem a Bavorskem. „Jejich vystoupení jsou pro nás znamením velké odvahy a velkého srdce,“ uvedl s tím, že odvážní nejsou ti, kdo plavou po proudu.
Cesta, kterou obě strany ještě musí ujít, bude podle Posselta dlouhá. Stačí podle něj přitom jeden špatný krok, jedno špatné slovo, aby se celý proces zasekl. Sám by sice uvítal zrušení Benešových dekretů, nechce k tomu ale Čechy nutit.
Landsmannschaft vypustil ze svých stanov požadavky na majetkové vyrovnání a místopředseda vlády tam jel pozdravit naše sousedy. Sousedé se mají navštěvovat a mají se zdravit.
Z české strany byl důležitý mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS), který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka za příkoří způsobená sudetským Němcům při odsunu po druhé světové válce.
Z Československa bylo po druhé světové válce odsunuto okolo tří milionů Němců. Podle česko-německé komise historiků přitom přišlo o život 15 000 až 30 000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa. Velká většina z nich byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.