Bělobrádkova účast je pokrok, jednou přijede i premiér, věří šéf sudetských Němců

Bernd Posselt před víkendovým sudetoněmeckým sjezdem sdělil, že není možné Čechy nutit, aby rušili Benešovy dekrety. Váží si, že na sjezd míří místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i přesto, že se blíží volby. Nacionalistická kritika jej nepřekvapuje, neboť je stejná na obou stranách hranice. Některým Němcům totiž vadí, že je Posseltem organizovaný sjezd „příliš český“.

Benešovy dekrety, na jejichž základě tři miliony sudetských Němců po druhé světové válce přišly o občanství a majetek, byly dlouhou dobu předmětem sporů mezi Českou republikou a sudetskými Němci. V posledních letech ale přestaly hrát významnější roli.

Posselt, který stojí v čele Sudetoněmeckého krajanského sdružení, nepovažuje dřívější fixaci na Benešovy dekrety za dobrou. „Nepovažuji to za juristickou otázku, považuji to za morální a etickou otázku,“ poznamenal šéf sudetských Němců.

Uvítal, že česká strana se v posledních letech stejně jako sudetští Němci snaží o smíření a hledí kritičtěji na vlastní minulost. Posselt si dokáže představit, že se Česko bude zabývat zákonem, jenž zaručil beztrestnost Čechům, kteří se dopustili vážných trestných činů proti sudetským Němcům.

„Ale já nejsem ten, kdo by české politice něco předepisoval. To musí být výsledkem vnitročeské svobodné diskuse, kterou nebudeme ovlivňovat,“ uvedl Posselt. Aby sudetští Němci Česku takový krok vnucovali, není podle něj možné.

Do Augsburgu i před volbami

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení se uskuteční v sobotu a neděli v bavorském Augsburgu. Z českých politiků se ho zúčastní mimo jiné vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Posselta by nepřekvapilo, kdyby se letos čeští politici kvůli podzimním parlamentním volbám nechtěli sjezdu zúčastnit. O to významnější je podle něj Bělobrádkova účast.

„Můžu říct, že tenhle rok bych plně chápal, kdyby mi čeští politici, kteří vedou proces porozumění, zavolali a řekli: ‚Poslouchej, máme teď volby, nejde to.‘ Řekl bych: ‚Dobře, uvidíme se za rok‘,“ uvedl Posselt směrem k Bělobrádkovi, který je vůbec nejvýše postaveným politikem, který na sraz sudetských Němců zavítá.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se loni jako první člen české vlády oficiálně zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Bělobrádek bude letos druhým členem kabinetu, který tak učiní, i když podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jede na sjezd jako předseda lidovců, a nikoli jako vicepremiér. Podle Posselta se to ale nedá oddělit.

6 minut
Odborník: Sudetští Němci rezonují českou společností
Zdroj: ČT24

Jednou přijede i premiér

To, že Bělobrádkova účast na sjezdu i v roce 2017 vzbuzuje kontroverze, Posselta nepřekvapuje. Jde podle něj o reakce nacionalistů a extremistů, kterým čelí i on. Část Němců mu totiž vytýká, že tradiční sjezd už není sudetoněmeckým, ale spíše českým. V Česku účast Bělobrádka kritizovali zejména komunisté a část ODS.

Sudetští Němci, přestože mezi zeměmi žádný problém neexistuje, jsou tématem, které velmi rezonuje v české společnosti. Podle loňských listopadových průzkumů je v Česku poprvé v historii více lidí, kteří odsuzují vyhnání sudetských Němců. I když jenom o procento.
Jakub Eberle
Ústav mezinárodních vztahů

Posselt považuje Bělobrádkovu ohlášenou účast na sjezdu především za znamení pokroku ve vzájemných vztazích. Ukazuje se podle něj, že loňská přítomnost Hermana nebyla ojedinělou událostí, kterou proces sbližování skončí. Posselt očekává, že příští rok, až bude v Česku po volbách, dorazí na sjezd výrazně více českých politiků. Věří, že jednou mezi nimi bude i český premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 29 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 54 mminutami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
19:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
18:57Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 4 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 5 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...