Brusel - Ekonom Rudy Aernoudt spočítal, že případný rozpad by Belgii ročně přišel na 7,2 miliardy eur (zhruba 179,2 miliardy korun). Na rozpadu země by tratily všechny tři regiony, tedy Vlámsko, Valonsko i Brusel. Nejvíce by na to doplatili ale Valoni, které by to ročně stálo téměř 5 miliard eur.
Rudy Aernoudt, bývalý tajemník vlámské správy, spočítal, že výsledná suma by odpovídala zhruba 2,3 procenta hrubého národního produktu země. Ekonomickými dopady rozdělení země se zabýval v souvislosti s roční politickou krizí, ve které se Belgie ocitla.
Vlámy by rozdělení země stálo 1,25 miliardy eur ročně. Zbylých 1,06 miliardy by ročně postrádal dvojjazyčný bruselský region. Pokud by z Bruselu navíc kvůli rozpadu země odešly evropské instituce, bylo by k roční ztrátě regionu třeba připočítat dalších 6,8 miliardy eur.
Rudy Aernoudt mimo jiné vychází z předpokladu, že rozpad země by automaticky znamenal konec přesunů peněz z bohatého vlámského severu na chudší valonský jih.
Ročně se z Vlámska podle odhadu, na kterém se v roce 2006 shodli vlámští i valonští ekonomové, přesunují čtyři miliardy eur do frankofonního Valonska a 1,4 miliardy eur do bruselského regionu.
Pokud by se země rozpadla, ve valonské části by počet lidí pod hranicí chudoby vzrostl ze současných 16 na 27 procent. Každý Vlám by ročně přišel o 200 euro, narozdíl od Valona, který by přišel o 1 400 euro.
Aernoudt podotkl, že na rozpadu země by prodělalo i Vlámsko. Zhruba 1,2 miliardy eur ročně by jej stáli noví úředníci a náklady na informační kampaně, které by zvýšily povědomí o nové zemi.
Jestli se belgické království nerozpadne, ale zefektivní, může to znamenat přínos 14 miliard eur ročně, což je 4,4 procenta HDP země.
Ekonom a bývalý politik Rudy Aernoudt počítal nejen se zefektivněním státní správy, ale i s tím, že 100 tisíc nezaměstnaných Valonů by obsadilo dvě třetiny neobsazených míst ve Flandrech.
Belgická politická krize
Loni v červnu se v zemi, v níž asi 60 procent z 10,5 milionu obyvatel představují Vlámové, konaly volby. V nich i díky slibům větší autonomie pro regiony zvítězila Křesťanská, demokratická a vlámská strana (CD&V). Nedokázala se dohodnout s ostatními partnery na vládní politice, která by prošla v parlamentu. Stále častěji se hovoří o možných nových volbách.
Vlámové pro svůj bohatší region chtějí větší pravomoci, mimo jiné třeba v otázce správy peněz či sociálních otázkách. Valonům se to ale nelíbí, obávají se, že by to narušilo solidaritu v zemi a mohlo by to otevřít cesty k budoucímu rozpadu země.
