Belgie také šetří - a Belgičané také protestují

Brusel - Proti vládním úsporám protestují v Bruselu desetitisíce Belgičanů. Vláda plánuje například snížení příspěvků v nezaměstnanosti a zmrazení nebo snížení výdajů ve veřejném sektoru. Belgie potřebuje v příštím roce ušetřit přes 11 miliard eur, aby její rozpočtový deficit zůstal pod třemi procenty HDP - tedy požadovaným unijním limitem. Ke škrtům se zavázala i nově vznikající belgická vláda. Přísahu by mohla složit příští týden.

Odbory se obávají, že zaměstnavatelé budou v rámci utahování opasků snižovat mzdy a propouštět lidi z práce. Úsporná opatření Belgii čekají od příštího roku. Podle odborů do centra belgického hlavního města dorazilo až 80 000 lidí. Do protestů se zapojili lidé pracující v metalurgii, veřejných službách, pivovarnictví, stavebnictví a školství. Byli oblečeni v zeleném, červeném nebo modrém – podle barev tří největších belgických odborových organizací. Nebyly hlášeny žádné incidenty.

Odborová šéfka Anne Delemenneová:

„Belgie se stala daňovým rájem pro nejbohatší a daňovým peklem pro ty, kteří vstávají brzy ráno.“

Vláda podle odborů řeší ekonomické potíže země především na úkor pracujících a nepožaduje dost peněz od „viníků“ krize v čele s bankéři. Socialista Elio Di Rupo, který má stanout začátkem příštího týdne v čele koaliční vlády, se dnes setkal s odborovými předáky. Ti pohrozili, že pokud kabinet úsporná opatření nezmírní, budou připraveni vyhlásit generální stávku.

Belgické strany se dohodly, že země bude muset příští rok ušetřit 11,3 miliardy eur (skoro 286 miliard korun), což představuje asi desetinu jejího rozpočtu. Chystají se mimořádné daně pro lidi s nadprůměrnými příjmy, ale nepočítá se se zvláštní daní pro bohaté, jak požadují odbory. Snižovat se má naopak podpora v nezaměstnanosti a další dávky a omezovat se také mají sociální služby. Zvýšit se má věk pro odchod do předčasného i řádného důchodu.

Protesty proti úsporným opatřením, která mají být lékem na současnou tíživou situaci mnoha evropských ekonomik, ve středu zažila Británie a ve čtvrtek Řecko. Portugalsko zasáhly podobné bouře minulý týden. Ve Francii se protesty očekávají 13. prosince.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izrael tvrdí, že udeřil proti režimu v centru Teheránu

Izraelská armáda zahájila v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily přes 100 lidí.
před 55 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 3 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 8 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 8 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 11 hhodinami
Načítání...