Během století vyrostlo v Evropě 380 národních parků

Stockholm/Praha - Podle Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) je v současnosti na celém světě 6555 národních parků, které pokrývají 12 procent povrchu Země. Historicky prvním se stal v březnu 1872 americký Yellowstonský národní park. Počet evropských národních parků se odhaduje na 380. Prvních devět národních parků v Evropě vzniklo na základě zákona na ochranu přírody, který přijalo Švédsko před 100 lety, 24. května 1909.

„Parků je zde celá řada a jejich zvláštností je, že jejich krajina je velmi proměnlivá. Některé z nich leží například na ostrovech, některé leží za polárním kruhem v arktickém prostředí a některé leží na jihu Švédska, takže mají klasičtěji evropský ráz,“ vysvětluje ze Švédska publicista Tomáš Sniegoň.

Nejstarší z následovníků Yellowstonu, Královský národní park, se zrodil v roce 1879 v Austrálii, o šest let později dala kanadská vláda pod ochranu minerální prameny a jeskyně Banff a o další rok později přibyly v Kanadě národní parky Yoho a Glacier. Novozélandský národní park Tongariro byl zřízen v roce 1887 a v září 1890 byl založen americký Sequoia National Park.

7 minut
Rozhovor s Tomášem Sniegoněm a Janem Hřebačkou
Zdroj: ČT24

Nejstarší park Afriky má chránit vzácné gorily

Na africkém kontinentu je nejstarším konžský národní park Virunga, který byl zřízen v roce 1925 a ve kterém žijí vzácné horské gorily. V Asii je považován za nejstarší Národní park Jima Corbetta, který byl zřízen v roce 1936 v Indii pod jménem Haileyův národní park.

Národní park (NP) je rozsáhlé území, jedinečné v národním nebo mezinárodním měřítku, jehož značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, které mají mimořádný vědecký a výchovný význam. Národní parky jsou vyhlašovány vládními orgány nebo parlamenty jednotlivých států.

„Národních parků nikdy nebude dost“

Nejstarším a zřejmě nejznámějším národním parkem v ČR je Krkonošský národní park (KRNAP), vyhlášený v roce 1963. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě.

V Česku existují kromě KRNAP ještě další tři národní parky. Největším je Národní park Šumava zřízený v roce 1991. Nejmladším je Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami a primát nejmenšího drží Národní park Podyjí (1991).

"Ministerstvo životního prostředí v současné době jedná o vzniku nového národního parku na Křivoklátsku. Já myslím, že je to velmi dobrá myšlenka. Z našeho pohledu národních parků nikdy nebude dost, uvedl Jan Hřebačka, ředitel KRNAP.

Průkopníky zákonné ochrany divočiny v Evropě jsou severské země. Po Švédsku přijalo zákon na ochranu přírody v roce 1917 Dánsko, Finsko v roce 1923 a Island o pět let později.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 21 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 3 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 11 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...