Praha - I přestože se světovým mocnostem podařilo koncem listopadu přimět Írán omezit svůj jaderný program výměnou za zmírnění mezinárodních sankcí, možnost vojenského zásahu by měla zůstat naživu - jak ze strany Izraele, tak USA. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi s Václavem Černohorským to řekl bývalý izraelský předseda vlády a válečný hrdina Ehud Barak. „My dáváme přednost dohodě, když ale budeme donuceni, uděláme to jinak,“ uvedl expremiér z let 1999-2001.
Podle Baraka Íránci věří, že možnost například amerického útoku ženevskou dohodou pominula. „Myslím, že se zřejmě mýlí. Když vezmete v potaz Izrael nebo USA. Myslím, že i Američané mohou za určitých okolností přehodnotit své stanovisko. Nebude to ale snadné, to je pravda,“ řekl Barak s tím, že Izrael dává přednost „pobytu za hranicí, na nikoho neútočit, ale umět se bránit, kdykoliv je potřeba“.
- „Víme, že žijeme v tvrdé oblasti. Už od mládí říkám, že je to vila v džungli. Můžete si užít nejlepší orchestr nebo balet, máte obrovské vědecké a jiné možnosti. Ovšem když vyjdete ze dveří, ocitnete se v džungli a měli byste to brát na vědomí.“
Válečný hrdina izraelsko-palestinského konfliktu je přesvědčen, že ve chvíli, kdy by Írán získal jadernou zbraň, stal by se svět „mnohem nebezpečnějším“, byť by ji třeba ani nepoužil. „Bude to znamenat kolaps jakéhokoli režimu nešíření jaderných zbraní. Saudská Arábie by pak získala jadernou zbraň za pár týdnů, Turecko během několika let, pravděpodobně by následoval Egypt. Každému třetiřadému diktátorovi dojde, že stačí dostatek peněz a odhodlání a získá ji. Stejně jako to udělaly Severní Korea a Pákistán a teď Írán,“ uvedl.
Ehud Barak je izraelský politik a bývalý předseda vlády z let 1999-2001. Již předtím zastával také posty ministra vnitra nebo ministra zahraničních věcí. Ve druhé vládě Benjamina Netanjahua se stal ministrem obrany a místopředsedou vlády. Od roku 1996 až do ledna 2011 byl lídrem Strany práce, poté založil Stranu nezávislosti. V listopadu 2012 oznámil svůj již druhý odchod z politiky. Opětovný návrat do izraelské politiky však v rozhovoru pro Česku televizi zcela nevyloučil.
Koncem listopadu se Írán v Ženevě domluvil se šesti světovými mocnostmi na omezení svého jaderného programu. Historická dohoda nastavuje půlroční přechodné období, během něhož se zmírní některé sankce proti Teheránu. Ten má na oplátku obohacovat uran jen na 5 procent místo současných dvaceti. Země se zároveň musí zbavit svých zásob uranu a povolit mezinárodní inspekce. Izrael označil dohodu za „špatnou“ a přirovnal ji k mnichovské dohodě. Židovský stát se obává o svou bezpečnost - hodlá se bránit sám.
