Baku - Ázerbájdžán odsoudil sobotní dohodu o normalizaci turecko-arménských vztahů s odůvodněním, že ještě nebyl vyřešen spor mezi ním a Arménií o Náhorní Karabach. To je enkláva na ázerbájdžánském území, která je ale obývaná Armény. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan zase prohlásil, že arménské stažení z Náhorního Karabachu by napomohlo schválení sobotní dohody tureckým parlamentem. Ratifikace v Ankaře i v Jerevanu je podmínkou vstupu dohody v platnost. Turecko přitom právě kvůli Karabachu uzavřelo hranice s Arménií.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že normalizace vztahů mezi Tureckem a Arménií před stažením arménských sil z okupovaných ázerbájdžánských území je v rozporu se zájmy Ázerbájdžánu a vrhá stín na bratrské vztahy mezi Ázerbájdžánem a Tureckem. Ázerbájdžán podle prohlášení také soudí, že otevření turecko-arménské hranice, které dohoda předpokládá, zpochybňuje architekturu míru a stabilitu v oblasti.
Náhorní Karabach je předmětem ostrého sporu mezi Armény a Ázerbájdžánci už od konce 80. let minulého století. Během ozbrojeného konfliktu v letech 1988-1994, který si údajně vyžádal 30 tisíc mrtvých, se Arméni z Náhorního Karabachu s podporou Arménie zmocnili kontroly nad tímto územím. To teď Ázerbájdžán považuje za okupované. Všechny pokusy o dosažení dohody mezi oběma zeměmi byly neúspěšné.
V pozadí je otázka národnostní i náboženská - v Arménii převládá křesťanství, v Ázerbájdžánu islám. Turecko je po této stránce i po stránce jazykové Ázerbájdžánu blízké a na znamení jeho podpory ve sporu o Náhorní Karabach také v roce 1993 přerušilo diplomatické styky s Arménií. S tou navíc vede desítky let dlouhý spor kvůli tureckým masakrům Arménů za první světové války. Sobotní dohoda znamená v tomto ohledu významný posun.
Turecký premiér Erdogan dnes ale upozornil, že o tom, zda bude dohoda uplatněna, nebo ne, rozhodne parlament a že Turci nebudou na dohodu pohlížet příznivě, dokud se Arménie z ázerbájdžánského území nestáhne.
