Až 750 000 lidí požádá letos v Německu o azyl. Vláda přitom dosud počítala s 450 000 běženci. I to ale byl více než dvojnásobný nárůst proti loňsku, kdy do země dorazilo zhruba 200 000 žadatelů o azyl. Současná imigrační vlna je nejsilnější v historii země. Zatím nejvíc lidí požádalo v zemi o azyl v roce 1992 v době válek v bývalé Jugoslávii, kdy do Německa přišlo zhruba 440 000 žadatelů o azyl.
Nový odhad 650–750 tisíc žadatelů o azyl přinesl německý deník Handelsblatt s odvoláním na zdroje z německého ministerstva vnitra. Během první poloviny roku sice požádalo o azyl jen 179 tisíc lidí, během léta ale jejich počet prudce vzrostl. V Hamburku například v prvním kvartále žádalo o azyl 6700 lidí, ve druhém kvartále už 7300 a jenom v červnu už jich přitom bylo 5700.
Příliv běženců mimořádně zatěžuje úřady, které žádosti o azyl řeší, i spolkové země, které musí financovat ubytování uprchlíků. Přibývá proto požadavků na spolkovou vládu, aby na příští rok vyčlenila v rozpočtu více peněz na řešení situace a už letos poskytla spolkovým zemím dodatečnou dotaci na zajištění potřeb běženců. Vláda se zatím zavázala poskytnout zemím jednu miliardu eur (27 miliard Kč), náklady spojené s uprchlíky se ale odhadují na přinejmenším pětinásobek.
Vysoký počet žadatelů o azyl vyvolává i napětí v německé společnosti. Několik ubytoven pro uprchlíky se stalo terčem žhářských útoků, objevují se i snahy běžence zastrašovat. V pondělí večer se podle serveru Spiegel Online stala terčem podobného útoku ubytovna v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když se k ní přiblížilo auto se zhasnutými světly a jeho posádka začala směrem k budově vystřelovat rachejtle a petardy.
Německá kontrarozvědka rovněž upozorňuje, že tématu běženců stále častěji zneužívají i krajně pravicová uskupení, aby šířila nenávist proti cizincům. Kontrarozvědka varovala, že hrozí eskalace extremistického násilí, fyzické útoky by kromě ubytoven pro běžence mohly mířit i proti jednotlivým lidem.
K polovině rasistických útoků dojde na východě země
Téměř polovina všech rasisticky motivovaných útoků v Německu se loni odehrála v Berlíně a nových spolkových zemích na východě, tedy v bývalé Německé demokratické republice. V této oblasti přitom žije pouze necelá pětina obyvatel Německa.
Jak vyplývá z odpovědi ministerstva vnitra na dotaz poslanců Spolkového sněmu za stranu Zelených, v Berlíně a pěti spolkových zemích na východě, kde žije 17 procent Němců, došlo v roce 2014 ke 47 procentům všech útoků extremistů, které měly rasistický či xenofobní podtext. Celkem německé ministerstvo vnitra loni zaznamenalo ve východním Německu 61 z celkových 130 takových napadení, což prý představuje oproti předchozímu roku nárůst o 40 procent.
Trestných činů s krajně pravicovým pozadím, které nemířily jen proti cizincům či migrantům, loni úřady evidovaly 1029. Nejvíce jich sice připadá na nejlidnatější spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko (370) a metropoli Berlín (111), na třetím a čtvrtém místě se ale umístily podstatně řidčeji osídlené východní spolkové země Sasko (86) a Braniborsko (73).
Do Řecka za týden dorazilo téměř 21 000 běženců
Německý červený kříž rozdá mezi běžence na řeckém ostrově Lesbos přes 19 000 hygienických balíčků, s jejichž pomocí chce zabránit šíření nemocí. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jen za poslední týden do Řecka dorazilo 20 843 migrantů (téměř polovina počtu běženců, kteří připluli do Řecka po moři za celý loňský rok) a tamní úřady situaci nezvládají. Od počátku roku do Řecka připlulo kolem 160 000 migrantů a jen v červnu jich bylo přibližně 50 000.
Šéf Německého červeného kříže Rudolf Seiters označil situaci na Lesbosu za skličující a dodal, že mnozí imigranti, kteří tam přijíždějí na člunech přes Středozemní moře, jsou zesláblí, musejí spát na podlaze a nemají přístup k lékařské péči. Německý červený kříž chce od poloviny září mezi uprchlíky rozdělit více než 19 000 hygienických balíčků, které mají vydržet dva měsíce. Každý z nich má obsahovat zubní pastu, mýdlo, prací prostředek a prostředky na péči o děti včetně plen. Část nákladů na projekt prý uhradí německé ministerstvo zahraničí.
