Atentátům navzdory. Roztříštěný Afghánistán zvolí parlament, tisíce místností se ale neotevřou

Nahrávám video

Afghánistán odložil po atentátu na významné regionální činitele volby v provincii Kandahár. Afghánci budou v sobotu rozhodovat o složení parlamentu s více než tříletým zpožděním. Kvůli bezpečnostní hrozbě ale zůstane zavřených několik tisíc volebních místností. Desítka kandidátů v posledních týdnech přišla o život. Radikální hnutí Taliban už vzkázalo, že udělá vše pro to, aby hlasování překazilo.

V Afghánistánu se konají třetí parlamentní volby po pádu vlády Talibanu v roce 2001. Většina Afghánců doufá v lepší vzdělání, práci a ukončení války s Talibanem, zatímco zahraniční partneři vidí v demokratických volbách naději, že se jim konečně vyplatí miliardové investice, které do země vložili – stejně jako tisíce ztracených lidských životů, připomíná BBC.

Po sporných prezidentských volbách v roce 2014 se Afghánistán ocitl na prahu občanské války. Po zásahu USA vznikla vláda národní jednoty, kde si rozdělili funkce prezident Ašraf Ghaní a premiér Abdulláh Abdulláh. Současné hlasování má situaci ještě víc stabilizovat.

Klasické strany v Afghánistánu chybějí, důležité jsou kontakty

O 250 křesel v Lidové radě (Vulusi džirga) se uchází přes 2500 kandidátů, o nichž může rozhodovat téměř devět milionů registrovaných voličů. Jedno místo je přitom vyhrazeno pro zástupce sikhské komunity. V Afghánistánu neexistuje stranický systém, upozorňuje BBC. Jde tedy o de facto nezávislé kandidáty, kteří jsou ale mnohdy napojení na politické skupiny a frakce, často založené na etnické příslušnosti.

To vede k silně roztříštěnému systému, což je dobře vidět třeba v Kábulu, kde se uchází o 33 křesel přes osm set kandidátů. Řada z nich má vazby na bojovníky či zákonodárce, konkrétně v metropoli se ale objevily i billboardy mladých vzdělaných kandidátů, ať už jde o novináře, nebo podnikatele, píše BBC.

Petra Procházková, redaktorka Denníku N, poznamenala, že demokracie v afghánském pojetí znamená něco jiného než u nás. Velkou roli hraje pověst v komunitě. Určitá pravidla se  podle ní od roku 2001 podařilo zakořenit, nicméně volby v roce 2010 a letošní spíš dokazují ústup demokracie.

Nahrávám video

Taliban vyzval k bojkotu voleb, hrozba násilností je vysoká

Předvolební shromáždění zasáhla v posledních týdnech vlna násilností, která si vyžádala mnoho obětí včetně deseti kandidátů. Radikální hnutí Taliban, jež volby označuje za hřích a zločin, chce v sobotu zablokovat silnice. Spojené státy podle radikálů zneužívají afghánských voleb k tomu, aby legitimizovaly svou přítomnost v zemi. „Skutečné řešení pokračující krize v Afghánistánu spočívá v úplném stažení všech zahraničních sil a obnově čisté islámské svrchovanosti,“ prohlásil mluvčí Talibanu.

Bojová Mise NATO skončila koncem roku 2014, v Afghánistánu ale dál působí asi 16 tisíc příslušníků aliančních sil, mezi nimiž jsou i čeští vojáci. Většinu tvoří členové americké armády, kterých v zemi zůstává kolem 14 tisíc. Zahraniční vojáci se soustřeďují hlavně na podporu a výcvik afghánské armády v boji proti terorismu.

Taliban, který aktivně působí ve více než dvou třetinách země, už začátkem měsíce oznámil, že udělá vše pro to, aby hlasování překazil. Extremisté také vyzvali všechny Afghánce, aby v den voleb zůstali doma. Ve středu vzkázal učitelům a ředitelům škol, že pokud nechtějí přijít k úhoně, nemají dávat k dispozici třídy jako volební místnosti. Také duchovní mají podle povstalců zabránit věřícím v tom, aby využili svého volebního práva.

Hlasování budou kvůli rostoucímu napětí provázet přísná bezpečnostní opatření – do akce bylo povoláno více než 50 tisíc příslušníků afghánské armády a policie. Afghánským složkám budou v případě potřeby poskytovat poradenství a podporu americké jednotky.

Přes dva tisíce volebních místností zůstane zavřených

Vláda už dříve oznámila, že více než dva tisíce z celkových sedmi tisíc volebních center zůstane kvůli bezpečnostním hrozbám v den hlasování uzavřeno. Podle pozorovatelů jsou vzhledem k rozšíření působnosti Talibanu a Islámského státu nyní ohroženy i regiony na severu a severovýchodě země, které byly během minulých voleb bezpečné.

„Téměř dvě třetiny voličů v (severní provincii) Farjáb nebudou moci hlasovat, protože jim špatná bezpečnostní situace zabránila se zaregistrovat,“ informoval ústav Afghan Analyst Network (AAN). „V roce 2014 měla přitom provincie Farjáb jednu z nejvyšších volebních účastí v zemi,“ dodal ústav.

V centrální provincii Ghazní se kvůli politickému a kmenovému napětí hlasování vůbec neuskuteční. Volební účast bude podle předpokladů velmi nízká také ve čtyřech provinciích na jihozápadě Afghánistánu, kde v posledních dnech narůstá počet útoků Talibanu.

Kampaň před afghánskými volbami
Zdroj: Reuters/Omar Sobhani

V jihoafghánské provincii Kandahár byly volby o týden odloženy poté, co Taliban spáchal atentát na velitele tamní policie, guvernéra a šéfa tajné služby. Nejméně dva z nich jsou mrtví. Za útokem stál člen guvernérovy ochranky, jenž spustil střelbu přímo po jednání provinčních špiček s velitelem sil NATO v Afghánistánu.

Analytici varují před podezřele vysokým počtem registrovaných voličů

Kromě bezpečnostních hrozeb se volební proces potýká s řadou dalších problémů, jako jsou organizační komplikace a obavy z rozsáhlých podvodů. U řady voličů přetrvává nedůvěra v hlasování po prezidentských volbách z roku 2014, které provázelo velké množství obvinění z
podvodů.

Obavy z rozsáhlé korupce vyvolala již registrace voličů. Počet registrovaných je totiž až příliš vysoký, než aby se mu dalo věřit, uvedl ústav Afghanistan Analysts Network. Podezřelý je podle něj především obrovský zájem o hlasování v konzervativních oblastech, kde bývá tradičně nízká účast a řada registračních center nemohla být kvůli násilnostem otevřena.

„Největší procento zaregistrovaných voličů je v těch nejméně bezpečných provinciích. Čtyři z nich – Paktíja, Nimrúz, Nangarhár a Núristán – zaznamenaly více registrací, než je odhadovaný počet oprávněných voličů,“ upozornil analytik Scott Worden.

Podvodům mají zabránit přístroje ke kontrole biometrických údajů

Neregulérnostem má letos zamezit mimo jiné systém kontroly biometrických údajů voličů k ověření jejich identity. Nezávislá volební komise oznámila, že do více než pěti tisíc volebních místností již byly dodány veškeré materiály a že přeprava přístrojů určených ke kontrole biometrických údajů bude dokončena v příštích dnech.

Někteří pozorovatelé a kandidáti ale upozornili, že přístroje nejsou propojeny s datovým centrem, což umožní podvodníkům hlasovat vícekrát. „Podvádět bude o něco složitější, ale pořád to bude možné,“ tvrdí bojovník za práva občanů Ahmad Šudža.

Parlamentní volby v Afghánistánu jsou považovány za test před důležitými prezidentskými volbami, jež mají proběhnout v dubnu příštího roku, připomíná BBC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 9 mminutami

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, potvrdila izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle izraelských představitelů posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 20 mminutami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala al-Minúkího. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití Minúkího v Nigérii později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 3 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 15 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 15 hhodinami

USA oznámily prodloužení příměří mezi Libanonem a Izraelem o 45 dní

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří o 45 dní, oznámil v pátek po jednáních ve Washingtonu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tommy Pigott. Jde o příměří, které americký prezident Donald Trump oznámil 16. dubna, informovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...