Atentátník na Jana Pavla II. je po 30 letech na svobodě

Ankara – Turecko dnes po třiceti letech propustilo na svobodu atentátníka na papeže Jana Pavla II. Mehmeta Aliho Agcu. Podle dnešního rozhodnutí psychiatra nemusí Agca nastoupit na vojnu, protože byl uznán za neschopného vojenské služby. Turecký ultranacionalista Agca se pokusil 13. května 1981 na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu papeže zastřelit. Jan Pavel II. se ze zranění zotavil a později navázal s Agcou kontakt a odpustil mu. Důvody k atentátu zůstávají dodnes nejasné.

Mehmet Ali Agca si po propuštění z věznice dopřeje dovolenou. „Agca zůstane dva dny v hotelu v Ankaře a pak pojede na dva týdny na dovolenou,“ uvedl jeho advokát Haci Ali Özhan. Nepředpokládá se, že by Agca uspořádal při svém odchodu z věznice tiskovou konferenci. Nepřejí si to vydavatelé a filmaři, s nimiž je v jednání, aby neprozradil příliš z toho, co ví, dodal právník.

Agca se hodlá vydat do Vatikánu a navštívit hrobku Jana Pavla II. Rovněž se chce setkat s papežem Benediktem XVI., ale Vatikán žádné datum zatím nestanovil.

Na základě dnešního psychiatrického vyšetření byl Agca prohlášen za neschopného vojenské služby. Předtím se objevovaly zprávy o tom, že by Agcovi vojenská služba mohla hrozit.

O důvodech, které Agcu vedly k útoku na papeže Jana Pavla II., je toho známo jen velmi málo. Objevovaly se dohady, že za snahou usmrtit polského papeže stály bulharské tajné služby a sovětská KGB. „Bude se mlžit nadále. Nečekám žádná odhalení, která by se dala doložit. Šance byla na začátku 90. let, kdy se KGB transformovala a archivy se pootevíraly. Dnes se nebudou archivy k této věci otevírat. Myslím, že stopy jsou dávno zasunuté,“ uvedl historik Jaroslav Cuhra.

Agca si za atentát odseděl 19 let v italském vězení. V roce 2000 byl předán do vlasti, kde si odpykával tresty za přepadení banky v roce 1970 a za zavraždění jednoho tureckého novináře v roce 1979. Svůj příběh, připomínající akční film, hodlá zpeněžit. A historici už se těší na nové informace. Podle kritiků je ale takový způsob výdělku nevkusný. Navíc existují pochyby o Agcově duševním zdraví.

Mehmet Ali Agca:

„Hlásám konec světa. Celý svět bude v tomto století zničen. Všichni lidé v tomto století zemřou. Já jsem Kristus věčný.“


Výroky Aliho Agci:

  • V červenci 2000 obvinil Vatikán, že je „ďáblovým domem“ a že „zosnoval pokus o vraždu vlastního papeže“. Vyzval Jana Pavla II., aby zrušil papežský stolec, a vatikánskému státu vytknul, že zdeformoval fátimská tajemství, aby skryl své hanebnosti.
    (Fátimská tajemství byla údajně zjevena třem pasáčkům, kteří v roce 1917 v portugalské Fátimě spatřili Pannu Marii. Jeden z nich předpověděl, že kněze oděného do bílého zabije skupina vojáků střílejících opakovaně kulky i šípy. Jan Pavel II. věřil, že šlo o něho.)
  • Když v dubnu 2005 Jan Pavel II. zemřel, Agca se prohlásil za „druhého Mesiáše a oznámil, že má v úmyslu napsat “dokonalou a pravdivou bibli".
  • U příležitosti návštěvy papeže Benedikta XVI. v Turecku v listopadu 2006 požádal Agca o audienci, pak ale svou žádost stáhl a papeže označil za „ubožáka“ a „nacistickou trosku“.
  • V květnu 2008 vězeň oznámil, že se chce stát občanem Polska, „šlechetné země“ Jana Pavla II. O rok později se marně snažil získat portugalské občanství, prý na znamení úcty k fátimské Panně Marii.
  • Loni v dubnu Agca prohlásil, že se zřekl islámu, aby mohl přijmout katolickou víru a přijít se do Říma sklonit před hrobkou Jana Pavla II. O měsíc později požádal, aby mohl být pokřtěn na Svatopetrském náměstí v Římě, kde se o atentát 13. května 1981 pokusil.
  • Mehmet Ali Agca po propuštění z vězení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1368/136712.jpg
  • Jan Pavel II. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/901/90057.jpg
  • Mehmet Ali Agca po propuštění z vězení autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1368/136721.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé v Kosovu jdou podruhé v roce k parlamentním volbám

Lidé v Kosovu v předčasných parlamentních volbách rozhodují o novém vedení země. Nový termín vyhlásila prezidentka Vjosa Osmaniová poté, co se původně vítěznému hnutí Sebeurčení nepodařilo ani na druhý pokus vládu sestavit. Kosovo od února nemá funkční parlament a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, píše Deutsche Welle.
před 13 mminutami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 1 hhodinou

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 2 hhodinami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 4 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 8 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 10 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 12 hhodinami
Načítání...