Atentát nad Lockerbie: Nové důkazy ukazují na Írán

Londýn – Od teroristického útoku na Boeing-747 společnosti PanAm nad skotským Lockerbie uplynulo už víc než čtvrt století a katarská televize Al-Džazíra nyní v dokumentu tvrdí, že se vyšetřovatelé vydali špatným směrem. Podle ní nenese za atentát odpovědnost Libye, nýbrž Írán. Podle nové reportáže mělo jít o odvetu za sestřelení letounu společnosti Iran Air americkou armádou v Perském zálivu. Pří útoku nad Lockerbie zemřelo 270 lidí. Írán jakoukoli vinu odmítá.

Boeing se zřítil v roce 1988 na skotskou obec Lockerbie. Šlo o vůbec nejkrvavější teroristický útok v Evropě. Al-Džazíra nyní natočila reportáž, v níž s odvoláním na nové důkazy ujišťuje, že pumový atentát nařídil Írán. S pomocí íránských peněz ho měla provést syrská teroristická skupina. Dokumenty, jež Al-Džazíra získala, prý ověřili bezpečnostní i právní odborníci. Konkrétně měly být do atentátu zapojeny íránské tajné služby, Hizballáh a ozbrojená skupina Lidová fronta pro osvobození Palestiny - Hlavní velení.

Jednalo se prý o odvetu Teheránu za smrt 290 cestujících airbusu společnosti Iran Air. To sestřelila americká armáda v Perském zálivu pět měsíců předtím. Tvrdila, že si civilní letadlo spletla se stíhačkou. Al-Džazíra cituje bývalého příslušníka íránských tajných služeb, který už dříve prchl do Německa. „Írán se rozhodl pomstít co nejdříve. Rozhodnutí schválil celý íránský systém a potvrdil ho ajatolláh Chomejní,“ tvrdí Mesbahi. Cílem podle něj bylo kopírovat případ íránského airbusu - dosáhnout stejného počtu mrtvých.

V reportáži cituje Al-Džazíra taky bývalého agenta CIA Roberta Baera. „Víme, že šest dnů po sestřelení airbusu došlo k setkání v Bejrútu. Íránci šli za Lidovou frontou pro osvobození Palestiny - Hlavní velení a řekli: 'Dobře, vy víte, jak sundat letadla, jak dostat dolů pět civilních letadel,'“ konstatoval Baer.

Za viníka byla dosud považována Libye

Stopy západních vyšetřovatelů vedly krátce po teroristickém útoku do Libye, ale případ se nikdy nepodařilo zcela objasnit. Podle vyšetřování měl být útok libyjskou odpovědí na nálety amerického letectva na Tripolis a Benghází 15. dubna 1986, které byly provedeny kvůli libyjské podpoře mezinárodního terorismu a v odvetu za výbuch nálože na západoberlínské diskotéce, při kterých zahynulo 44 civilistů včetně adoptivní dcery libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

Dodnes ale nebyl zveřejněn žádný důkaz, jestli Kaddáfí dal, nebo nedal osobně rozkaz k sestřelení amerického letadla. Před deseti lety sice vyplatil celkem 2,7 miliardy dolarů odškodného pozůstalým, od činu se ovšem distancoval.

Muammar Kaddáfí
Zdroj: ČTK/AP/Ben Curtis

Libye zřejmě přiznala vinu jen kvůli zrušení sankcí 

Libye se díky přijetí zodpovědnosti za útok v roce 2003 vydala na cestu z mezinárodní izolace. Poté byly zrušeny sankce a USA se rozhodly obnovit se zemí diplomatické styky. Syn libyjského vůdce Kaddáfího Sajf Islám ale řekl, že Libye přijala odpovědnost za atentát právě jen kvůli zrušení sankcí.

Jediným odsouzeným za atentát na americké letadlo se stal Libyjec Abdal Basat Alí Muhammad Midžrahí, který zemřel v Libyi v květnu 2012. Muž odsouzený v roce 2001 k doživotí trpěl rakovinou prostaty a byl kvůli ní roku 2009 propuštěn z britského vězení do Libye. Až do konce ale trval na své nevině. Pro mnoho Libyjců je Midžrahí hrdina a obětní beránek, jehož Západ zneužil k ovládnutí Libye.

Abdal Basat Alí Midžrahí na cestě do Libye v roce 2009
Zdroj: Danny Lawson/ISIFA/EPA

Umíralo se ve vzduchu i na zemi

Nálož v Boeingu-747 společnosti PanAm nad Lockerbie explodovala ani ne hodinu poté, co stroj odstartoval z londýnského letiště Heathrow a zamířil do New Yorku. Zahynulo všech 259 cestujících z 21 zemí. Mezi mrtvými bylo 180 Američanů. Až do teroristických útoků v USA ze září 2001 zemřelo nejvíce občanů Spojených států právě při tomto útoku.

Trosky letadla dopadly na skotské město, kde vytvořily 47 metrů dlouhý kráter a zničily řadu domů. Na zemi přišlo o život dalších jedenáct osob. Rodiny obětí i nadále chtějí pravdu.

Kráter po spadlém letadle u Lockerbie
Zdroj: ČT24/ČTK/PA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 2 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...