Atentát na Palmeho nenechal chladným ani Stiega Larssona

Stockholm – Do řešení nejzáhadnějšího kriminálního případu v moderní švédské historii se v minulosti prý zapojil i známý autor detektivek Stieg Larsson, jehož knihy se prodaly v počtu více než 75 milionů výtisků v 50 zemích. Policii poslal předpokládané důkazy, které spojují vraždu švédského premiéra Olofa Palmeho z roku 1986 s Jihoafrickou republikou. Zpráva se ve Švédsku stala mediální senzací. Palmeho smrt totiž spustila vlnu konspiračních teorií, podobně jako atentát na Johna F. Kennedyho v USA.

Švédský deník Svenska Dagbladet dnes uvedl, že spisovatel, který se proslavil trilogií Milénium a v roce 2004 zemřel na infarkt, předal policistům 15 krabic dokumentů. Ty podle něj uvádějí do souvislosti zastřelení Palmeho s bývalým příslušníkem švédské armády, který byl údajně napojen na jihoafrické bezpečnostní služby.

Palme, který byl otevřeným kritikem tehdejšího režimu apartheidu v Jihoafrické republice, byl zastřelen v centru Stockholmu, když se 28. února vracel s manželkou z kina. Za vraždu byl v roce 1989 odsouzen již dříve trestaný alkoholik a narkoman, který ale byl ještě téhož roku po odvolání pro nedostatek důkazů propuštěn. Policie se dočkala silné kritiky, že vyšetřování vedla špatným způsobem.

Švéd Bertil Wedin, kterého Larsson podezíral z vraždy, popřel, že by se na zločinu nějak podílel. Zástupce generálního prokurátora Kerstin Skarpová, která vede pokračující policejní vyšetřování vraždy, deníku Svenska Dagbladet řekla, že Wedin „není člověk, kterým bychom se v tomto okamžiku intenzivně zabývali“. Wedinovo jméno nicméně není při vyšetřování žádnou novinkou a citovalo se již v 90. letech za značného zájmu médií o údajnou jihoafrickou stopu v případu.

Olof Palme
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Atentát na Palmeho přiměl řadu lidí k zahájení soukromého vyšetřování a Larsson byl jedním z nich. Někteří samozvaní detektivové dospěli k názoru, že smrt byla pečlivě připravenou sebevraždou, podle jiných šlo o práci zahraničních tajných služeb. Mezi údajnými viníky, kteří podle soukromých vyšetřovatelů měli zločin na svědomí, byli jmenováni mimo jiné kurdští separatisté, jihoafrická a jugoslávská tajná policie či švédské bezpečnostní složky.

Sociální demokrat Palme zastával funkci předsedy švédské vlády v letech 1969 až 1976 a znovu mezi roky 1982 a 1986. Byl trnem oku konzervativcům doma i v zahraničí kvůli svým protikoloniálním názorům a kritice USA. Někteří tvrdili, že byl špionem ruské KGB.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...