Praha - Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2009 celoživotní dílo Antonína Vítka z Akademie věd, především pak jeho významný přínos k popularizaci astronautiky. Cenu převezme v pátek na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát při té příležitosti bude přednášet na téma Raketoplány - co dokázaly a v čem zklamaly. Za činnost ve prospěch nejenom kosmonautiky byla Vítkovi udělena Akademií věd v roce 2008 prestižní Cena Vojtěcha Náprstka. Uděluje se za popularizaci vědy a techniky a v témže roce byla jeho jménem pojmenována planetka 30253 Vítek.
Cena Littera Astronomica je určena k ocenění osobnosti, která v Česku svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie. Poprvé byla udělena v roce 2002 a jejími držiteli jsou Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV, Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV, Antonín Rükl, Pavel Příhoda a Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy a Zdeněk Mikulášek z Masarykovy univerzity v Brně.
Přední český znalec astronautiky Vítek (1940) pracoval v sedmdesátých letech minulého století na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztížném stavu a na přípravě programů pro vyhodnocování experimentů prováděných na sovětských orbitálních stanicích Saljut-7 a Mir.
Vítek je autorem stovek článků v médiích, která ho často citují. Je spoluautorem dvou knih o kosmonautice: Malá encyklopedie kosmonautiky (1982, s Petrem Lálou) a Půlstoletí kosmonautiky (2008, s Karlem Pacnerem). Nejvýznamnějším Vítkovým dílem je založení a vedení elektronické encyklopedie kosmonautiky Space 40. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.
