Londýn - O propuštění Juliana Assange na kauci 240 tisíc liber (přes sedm milionů korun) dnes rozhodl londýnský soud. Assange je ve Švédsku obviněn ze sexuálních deliktů a švédská žaloba se ještě dnes proti rozhodnutí soudu odvolala. Než bude odvolání vyřízeno, nemůže být Assange propuštěn a zůstává zatím ve vazbě. Odvolací soud rozhodne do 48 hodin, příští slyšení o vydání spoluzakladatele WikiLeaks do Švédska bude 11. ledna.
Assange bude v případě propuštění na kauci bydlet v domě novináře Vaughana Smithe v hrabství Surrey. Pas devětatřicetiletého Australana bude muset zůstat na policii. Na určené adrese musí být Assange od deseti hodin večer do osmi ráno a musí mít elektronický náramek, který může určit jeho polohu.
Jak upřesnil spolupracovník ČT Ivan Kytka, soud rozhodl na základě toho, že byly splněny formální požadavky pro to, aby Assange mohl vyčkat na soudní řízení o vydání do Švédska na svobodě. Právníci vedle finanční záruky uvedli i místo, kde se bude Australan zdržovat. Každý den se bude muset hlásit na policii.
Assangeovi zastánci musí zaplatit jako kauci 200 000 liber a dalších 40 000 v případě, že by Australan porušil její podmínky. Jeho stoupenci protestující před soudní budovou za jeho propuštění přivítali rozhodnutí soudu s jásotem, došlo ale také ke srážkám mezi nimi a hlídkující policií.
V soudní síni byli i Assangeovi stoupenci, například filmový režisér Ken Loach, neteř bývalé pákistánské premiérky Fatima Bhuttová, Bianca Jaggerová, stejně jako spisovatelé Henry Porter a Tariq Ali. Do fondu na kauci pro Assange přispěl 20 000 dolary i americký dokumentarista Michael Moore.
Assangeův advokát Mark Stephens uvedl, že bude několik dní trvat, než se dá dohromady 200 000 liber v hotovosti. Při zaplacení kauce není možné použít šek, protože taková platba trvá sedm dní, řekl Stephens. „Je škoda, že nemůže použít Mastercard nebo Visa,“ uvedl v narážce na rozhodnutí těchto společností, které odmítly zprostředkovávat příspěvky WikiLeaks.
Před týdnem se Assange přihlásil londýnské policii, která jej zatkla. Soud poté odmítl jeho žádost o propuštění na kauci s tím, že Australan nemá v Británii stálou adresu a je u něj riziko, že by mohl uprchnout.
Assange švédská obvinění odmítá s tím, že jsou politicky motivovaná a že jsou reakcí na aktivity WikiLeaks. Server v posledních dnech zveřejňuje důvěrné americké diplomatické depeše, což pobouřilo Spojené státy i další země.
Julian Assange (39):
- Novinář a internetový aktivista známý jako šéfeditor a mluvčí serveru WikiLeaks. Odmítá být označován za jeho zakladatele, protože server založilo více osob.
- Narodil se v australském Townsville 3. července 1971. Jeho rodiče měli kočovnou hereckou společnost. Na několika vysokých školách studoval mimo jiné matematiku, fyziku a filozofii.
- V pubertě byl členem skupinky australských počítačových hackerů International Subversives. V souvislosti s touto činností byl zatčen a soud mu udělil pokutu.
- V roce 1993 založil australského poskytovatele internetového připojení Suburbia, který umožňoval necenzurované zveřejňování informací na počítačové síti. Živil se jako programátor a počítačový konzultant. V roce 2006 stál u zrodu serveru WikiLeaks.
- Od dětství pobýval například v Keni, Tanzanii, na Sibiři, v Iráku, v USA, ve Švédsku i na Islandu.
- Má syna, o nějž v 90. letech sváděl dlouhý soudní boj se svou někdejší životní partnerkou.
Do Británie přicestovala i Assangeova matka Christine. Australan po ní z vazby vzkázal, že bude pokračovat ve zveřejňování tajných hlášení amerických diplomatů.
Podle WikiLeaks připravovalo Rusko puč v Tádžikistánu
Server WikiLeaks ve zveřejňování diplomatických depeší pokračoval i dnes. Podle nich tádžický prezident Imomali Rachmon obvinil před pěti lety ruské pohraničníky působící v Tádžikistánu, že mají v úmyslu ho svrhnout, aby si uvolnili ruce pro výnosný obchod s drogami. Rachmon to tehdy prozradil v rozhovoru s americkým velvyslancem v Dušanbe.
Do roku 2005 působilo na tádžicko-afghánské hranici asi 11 000 ruských pohraničníků, jejichž úkolem byla ostraha obtížně kontrolovatelných hranic před afgánskými pašeráky drog.
„Mám spolehlivou informaci, že se spikli s cílem mě svrhnout,“ řekl Rachmon americkému velvyslanci v únoru roku 2005. Do spiknutí měl být podle prezidenta zapleten i tehdejší šéf jeho ochranky generálmajor Gafar Mirzojev, který byl později zatčen. Rachmon kvůli tomuto podezření vyzval tehdejšího ruského prezidenta Vladimira Putina, aby pohraničníky z Tádžikistánu odvolal. To se také ještě v roce 2005 stalo.
Tehdejší šéf ruské protidrogové agentury Viktor Čerkesov v roce 2005 Tádžikistán navštívil, aby posoudil účinnost boje ruských pohraničníků proti drogové mafii. „Uvědomil si, že hlídky s drogami spíš kšeftují, než aby je ničily,“ řekl Rachmon americkému diplomatovi. Uvedl také, že z tádžického ministerstva obrany vyhnal 50 ruských generálů, kteří v zemi působili jako poradci. Podle Rachmona byli rovněž zapleteni do obchodu s narkotiky.
