Washington/Praha – Neil Armstrong je příkladem jedince, který i přes ohromnou popularitu zůstal skromným člověkem a publicitě se spíše vyhýbá. Získal prestižní medaili Svobody od prezidenta USA, debatoval s lidmi ve 20 zemích světa a stal se nechtěně jednou z propagandistických „ikon“ soupeření o dobývání vesmírného prostoru. Jeho nesmělý seskok z modulu na povrch měsíce a vyřčení nesmrtelné metafory sledovalo v přímém přenosu půl miliardy lidí. Navzdory slávě, kterou mu přinesl historicky první kontakt s měsíčním povrchem, se Armstrong ve stáří vrátil do místa, kde jako malý prvně pozoroval daleké hvězdy – na malou farmu v jihozápadním Ohiu.
Někdejší vojenský pilot se narodil 5. srpna 1930 a touhu dobývat letecký prostor projevoval už do dětství. V šestnácti, tedy ve věku, kdy mladí Američané obvykle dostávají řidičský průkaz, už měl Neil Armstrong první pilotní licenci a díky svému nadání a školním úspěchům si mohl vybírat univerzitu. Dostal sice nabídku ke studiu na slavném Massachusettském technickém institutu, nakonec dal ale přednost bližší Purdueově univerzitě v sousední Indianě. Kvůli vysokému školnému se tehdy upsal americkému námořnictvu, kde výměnou za studium musel později odsloužit několik let. Po dvouletém výcviku nakonec ve službách armády zakotvil a stal se pilotem amerického námořnictva.
První ostřejší zkoušku Armstrongovi přinesla právě vypuknuvší válka v Koreji. Během prvního otevřeného konfliktu studené války Armstrong absolvoval téměř osm desítek bojových letů a jen se štěstím unikl sestřelení. Po návratu do civilu se vrátil i ke studiu a jako čerstvý držitel diplomu získal v roce 1955 místo zkušebního pilota v organizaci NACA (předchůdkyně Národního úřadu pro letectví a vesmír - NASA).
Pilotoval řadu unikátních strojů včetně prvního nadzvukového letadla Bell X-1. Za ovládací pákou raketového letounu North American X-15 se dokonce podíval na samou hranici vesmíru, do výšky více než 63 kilometrů nad zemským povrchem. Díky svým zkušenostem byl posléze zařazen do týmu elitních astronautů NASA. V přistávacím modulu mise Apollo 11 nazvaném Eagle (Orel) seděl i plukovník letectva Buzz Aldrin, NASA ale dospěla k názoru, že prvním člověkem na Měsíci bude civilista.
Na povrchu Měsíce
Posádka se k Měsíci vypravila 16. července ve 14:32 středoevropského času a start proběhl bez komplikací. Na Měsíci přistáli Edwin Aldrin a Neil Armstrong 20. července. Collins zůstal na oběžné dráze měsíce. Za první slova člověka na Měsíci se všeobecně považuje Armstrongova věta „Houstone, tady je základna Tranquility. Orel přistál!“ Když se později lidská noha otiskla do měsíčního povrchu, pronesl velitel posádky větu ještě známější: „Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“.
Poté otiskl do zdejšího prachu natrvalo své stopy i Aldrin a společně strávili „na místečku velkém jako zahrádka“ v oblasti Moře klidu 21 hodin a 36 minut, než se vydali na zpáteční cestu.
Dvojice kosmonautů přímo na povrchu Měsíce strávila víc než dvě a půl hodiny. Fotografovali povrch a odebírali vzorky. Společně vztyčili vlajku Spojených států a přijali telefonát od prezidenta Roberta Nixona. Na Zemi přistáli 24. července na hladině Tichého oceánu.
Po návratu z druhé a poslední vesmírné cesty patřil Armstrong k nejpopulárnějším lidem zeměkoule. V USA dostal Prezidentskou medaili Svobody, navštívil přes 20 zemí světa, přesto ale zůstal skromný. Nikdy nevyhledával veřejná shromáždění, občas nicméně vystoupil na nějaké konferenci. V roce 1971 odešel z NASA a osm let byl profesorem letecké mechaniky na Cincinnatské univerzitě. Později pracoval jako konzultant leteckých firem, nyní ale prý „hlavně odpočívá“.
