Apokalypsa jménem Mosul. Ve zničeném městě se chystá nový úder na islamisty

Válka v těžce zkoušeném Mosulu dál pokračuje. Irácká armáda ohlásila otevření nové fronty – proti radikálům nyní zasahuje z opačné strany, tedy severozápadu. Právě tam se nacházejí poslední čtvrti ovládané Islámským státem. Válka změnila druhé největší město Iráku k nepoznání.

Bojovníci IS ovládli Mosul v červnu 2014 – tehdy město dobyli prakticky bez boje poté, co se většina vojsk z města stáhla. Vládní ofenziva začala v polovině loňského října. Irácká armáda dobyla v lednu východní část města a nyní bojuje o západní.

Iráckou armádu ze vzduchu podporuje mezinárodní koalice vedená Spojenými státy. Američané působí také jako poradci iráckých jednotek.

Bojovníci IS se nyní nacházejí v severozápadní části Mosulu, která zahrnuje i historické centrum a mešitu An-Núrí. Boje se odehrávají v hustě obydlené oblasti města a panují obavy z velkých ztrát mezi civilisty.

Poničená infrastruktura, nemocnice, silnice i správní budovy v ruinách. Vzkříšení města bude podle vlády vyžadovat miliardy dolarů, dostat město do provozního stavu pak minimálně pět let prací. Zkáza Mosulu blíže na následujících snímcích:

Premiér Hajdar Abádí nyní údajně vyjednává o možnosti, že USA ponechají své vojáky v Iráku, i když se podaří IS porazit. Rozhovory teprve začaly a nic zatím není rozhodnuto.

„Na obou stranách existuje obecná shoda, že bude v zájmu všech zajistit další přítomnost vojáků. Na tom se všichni shodujeme,“ citovala AP americký zdroj. Podle AP je do jednání zapojen americký ministr obrany Jim Mattis a s iráckými zástupci jedná o podobě dlouhodobé vojenské přítomnosti USA v Iráku.

Nahrávám video
Vojáci v Mosulu nacházejí sklady islamistů s pytli chemikálií a munice
Zdroj: ČT24

Podle iráckých zdrojů se počítá s tím, že Američané budou v nejméně pěti iráckých základnách v oblasti Mosulu a podél hranice se Sýrií. Budou mít nadále status poradců, což znamená, že k jejich rozmístění nebude potřebný souhlas parlamentu. Podle amerického zdroje se nepočítá se zřízením výhradně amerických základen a počet vojáků bude v řádu tisíců.

Abádí počítá s tím, že v Mosulu po jeho osvobození zůstane „přiměřený“ počet iráckých vojáků. Pomohou zajistit bezpečnost a dohlédnou na ustavení mosulské administrativy.

USA vedly invazi, která v roce 2003 svrhla někdejšího prezidenta Saddáma Husajna. Bylo do ní nasazeno 250 tisíc amerických vojáků a postupně byl jejich počet snížen na 40 tisíc. Washington stáhl pozemní síly z Iráku v roce 2011.

  • Mosul, který leží asi 400 kilometrů severně od Bagdádu, je s více než dvěma miliony obyvatel druhým největším iráckým městem po Bagdádu a v jeho okolí jsou bohatá ropná naleziště.
  • V tomto správním středisku provincie Ninive žijí převážně sunnité, region je ale tradičně kurdský, ve městě žily i menšiny Turkmenů, šíitů či křesťanů.
  • Ve městě byla řada starobylých památek, například mešit či četných mauzoleí. Pro Mosul je nejcharakterističtější nakloněný minaret (úhel naklonění je větší než u známé šikmé věže v italské Pise), který je 50 metrů vysoký a starý přes 900 let.
  • Někdejší bašta bývalé vládní strany Baas exprezidenta Saddáma Husajna se stala centrem násilností po americké invazi v roce 2003. V dubnu toho roku město dobyly kurdské jednotky s pomocí amerických sil, později se zde usídlila teroristická síť Al-Káida.
  • Radikálové z IS obsadili Mosul bez boje 10. června 2014. Právě zde pak 29. června 2014 vyhlásili radikálové chalífát (vládu hlavy muslimské obce) pod názvem Islámský stát (IS). V Sýrii se pak jejich „hlavním městem“ stala Rakka. 
  • V lednu 2017 byla východní část Mosulu osvobozena iráckými silami. A nyní začala operace, která má umožnit osvobození i západní části města. 
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 18 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 2 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský tanker na LNG vzplál a potopil se ve Středozemním moři

Moskva tvrdí, že na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu Arktic Metagaz zaútočily ukrajinské námořní drony poblíž teritoriálních vod Malty. Podle agentury AP, která se odvolává na libyjské úřady, se loď i potopila. Kyjev se k tomu nevyjádřil. USA, EU a Velká Británie na plavidlo už dříve uvalily sankce. Ruský vládce Vladimir Putin kvůli potopení plavidla obvinil Ukrajinu ze spáchání teroristického útoku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...