Antisemitské Célinovy pamflety. Francie vede bouřlivou diskuzi ohledně jejich chystaného vydání

3 minuty
Francie řeší antisemitské Célinovy pamflety
Zdroj: ČT24

Prestižní francouzské nakladatelství Gallimard se rozhodlo uvést na trh – byť s komentářem – antisemitské pamflety, které napsal Louis-Ferdinand Céline na konci 30. let minulého století. Protirasistické organizace původnímu datu vydání zabránily. Nakladatel ale prohlásil, že se záměr pouze odkládá.

Céline vytvořil za svůj život několik geniálních románů. Na druhou stranu také napsal, že Židé jsou hybridní nestvůry, které musí zmizet. Po druhé světové válce však nová vydání pamfletů odmítal. Po jeho smrti pokračovala ve stanovisku i jeho dnes 105letá vdova Lucette Almanzorová.

„V roce 2011 chtělo ministerstvo kultury zahrnout 50. výročí jeho úmrtí do národních oslav. Organizace bojující proti rasismu začaly okamžitě jednat. Oslava antisemitského autora pro ně byla urážkou obětí nacismu,“ popisuje zpravodaj ČT Petr Zavadil.

Podle Serge Klarsfelda, předsedy Sdružení synů a dcer deportovaných Židů, jsou pamflety stále nebezpečné. „Opravdu to není nic jiného než výzva k vraždění Židů, a něco takového nesmí projít,“ tvrdí Klarsfeld rezolutně.

Už proto, že pociťuje ve Francii vzestup antisemitismu. Při atentátech znovu umírají židovské děti. V takové atmosféře nenávistné texty nemají místo, zvlášť když je napsal mimořádně talentovaný autor. „Jsou odporné a valí se jako proud, ale je v nich mimořádná síla provokace a mocné přesvědčení,“ varuje Klarsfeld.

Historička Annick Duraffourová loni o Célinovi vydala knihu, v níž vyslovuje přesvědčení, že s nacisty kolaboroval aktivně a Židy udával. Přesto vydání pamfletů podporuje, ovšem s pořádným historickým aparátem. „Pro nás je to, řekněme, menší zlo. Je lepší vydat je znovu, protože jsou zatím stejně volně přístupné na internetu,“ myslí si Duraffourová.

Plánované vydání v nakladatelství Gallimard je podle jejího mínění naprosto nedostatečné. Boj o nejkontroverznější texty francouzské literatury se tak nepochybně potáhne ještě dlouhá léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 3 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...