Phuket - Pět let po ničivé vlně tsunami funguje v jihovýchodní Asii nejmodernější systém varování před touto hrozbou. Na mořském dně i na hladině jsou umístěny senzory, pobřeží Indického oceánu lemují stožáry s ampliony, které se rozezní vždy pět minut po seismických otřesech s potenciálem vyvolat ničivou vlnu. Technický systém za desítky milionů dolarů po pěti letech práce ale také není úplně stoprocentní. Miliony lidí na pobřeží tak i přes systémové zajištění žijí v obavách.
Ani varovný systém před tsunami stoprocentně neochrání
„Každou chvíli se objeví mezi lidmi fáma, že se blíží tsunami, to pak vždycky utíkám od pobřeží. Musím ale žít tady, nemám kam jít,“ posteskl si obyvatel poloostrova Phuket Hin Tengma. Lidé na pobřeží ztratili před pěti lety své blízké, často i celou rodinu. Už nikdy to nechtějí zažít znovu. Odborníci je ale upozorňují, že se nesmí plně spoléhat na varovný systém.
Smrtící vlny se mohou oceánem pohybovat až rychlostí 800 kilometrů za hodinu. Na souostroví Samoa a Americká Samoa zabila koncem září vlna tsunami na 150 lidí přesto, že i tady varovný systém mají. Epicentrum zemětřesení ale bylo blízko pobřeží a vlna dorazila dřív než za pět minut, které systém potřebuje k vyhodnocení hrozby. Stejné přístroje jako v Indickém oceánu sledují hrozbu tsunami i v Atlantiku, tady ale poslední velká vlna zpustošila pobřeží Kanady v roce 1929.