Evropská unie odsoudila množící se útoky separatistů na východní Ukrajině a vyzvala k dodržování mírových dohod uzavřených v únoru v Minsku. Proruští povstalci nicméně popírají, že by bojové operace proti vládním jednotkám obnovili. Zpravodaj ČT natáčel v okolí Horlivky, kde je situace nevyzpytatelná a nevládne zde ani válka, ani mír.
Ukrajinská armáda už v úterý pohrozila, že odpoví všemi prostředky na palbu separatistů u azovského přístavu Mariupol, který na jihovýchodě země zůstává posledním velkým městem v ukrajinských rukou. Také pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenali výrazné zvýšení případů porušení příměří východně a severně od Mariupolu. Britský ministr obrany Michael Fallon označil situaci na Ukrajině za výbušnou. O zhoršené situaci a narušeném příměří jednal i ruský prezident Vladimir Putin s bezpečnostní radou státu.
Ukrajina v pondělí obvinila povstalce, že zintenzivnili palbu na pozice armády. Připomněla přitom nový nárůst počtu obětí mezi vojáky. Moskva naopak viní Kyjev, že svými „nezodpovědnými akcemi“ ohrožuje plnění minských dohod, které mají na východ Ukrajiny vrátit klid a mír.
Boje mezi separatisty a vládními vojsky si od loňského dubna vyžádaly už přes 6800 mrtvých. Na frontové linii oficiálně platí příměří, ve skutečnosti ale ostřelování i poziční boje dál pokračují. V okolí Horlivky, kde natáčel zpravodaj ČT Josef Pazderka, je situace nevyzpytatelná: chvíli zaznívá palba, pak je zase dlouho klid. Vojáci tráví týdny v zákopech a poté v zemljankách. Připraveni jsou na všechno. Mnozí z nich jsou unavení. Ve válce slouží víc než rok a doma byli naposled před třemi měsíci. Drží je tady konflikt, který aktuálně není ani válka ani mír, dodnes ale nemilosrdně zabíjí.
Navzdory hrozbě státního bankrotu prezident Petro Porošenko v úterý podepsal zákon, umožňující zvýšit výdaje státního rozpočtu na boj proti povstalcům o dalších 5,3 miliardy hřiven (asi 5,8 miliardy Kč).
