Paříž - V noci z 6. na 7. ledna 1932, zemřel francouzský politik, voják a tehdejší ministr války André Maginot. Ve věku 54 let podlehl v Paříži břišnímu tyfu. Do dějin se zapsal především jako iniciátor výstavby mohutného obranného systému podél východní francouzské hranice s Německem - tzv. Maginotovy linie.
Na základě studia různých obranných zařízení dospěl Maginot k přesvědčení, že nejlepší zárukou bezpečnosti země je vybudování pevnostního systému, a jako ministru války se mu v roce 1930 podařilo prosadit jeho financování.
Soustava obranných zařízení všeho druhu, nejdokonalejší a nejmohutnější na světě, byla vzorem pro některé další pevnostní systémy, především pro československé opevnění a v menší míře pro polské. Vpádu Německa do Francie však nezabránila - „neprostupnou linii“ totiž německá armáda v noci z 15. na 16. června 1940 prostě obešla přes území neutrální Belgie.
Ačkoliv o dobudování obranné linie André Maginot usiloval mnoho let, jejího dokončení se nedožil. V prosinci 1931 onemocněl břišním tyfem a zanedlouho - v noci na 7. ledna 1932 v rodné Paříži nemoci podlehl. Jeho smrt vyvolala smutek v celé Francii. Teprve až po jeho smrti se obrannému systému začalo na jeho počest říkat Maginotova linie.
Z úředníka vojákem, z vojáka ministrem
André Maginot se narodil 17. února 1877 v Paříži. Část svého dětství strávil v Alsasku-Lotrinsku. V roce 1897 složil úřednické zkoušky, čímž byla na počátku jeho kariéra ve francouzském úřednickém aparátu. V roce 1910 vstoupil do politiky. Když ale začala první světová válka, Maginot se rozhodl pro službu v armádě. V listopadu 1914 utrpěl poblíž Verdunu zranění nohy, což mělo za následek, že do konce života kulhal. Za své vojenské zásluhy byl vyznamenán Médaille militaire - nejvyšším francouzským vojenským vyznamenáním. Po válce se Maginot vrátil do politiky. Od roku 1920 zastával mnoho ministerských postů. Nejvíce se dostal do povědomí v roli ministra války.
