Amundsenova loď Maud se vrací domů. Po desítkách let na dně kanadského moře

Nahrávám video

Roald Amundsen se proslavil hlavně dobytím Jižního pólu. Největší stopu po sobě ale nechal na severu: na délku má čtyřicet metrů a desítky let ležela na dně moře. Vrak expediční lodi Maud se teď pětice norských nadšenců snaží přivézt zpátky domů. Cestu z Kanady do Grónska už mají za sebou, a zbývá tak už „jen“ překonat oceán.

Jméno lodi znamená „Silná bojovnice“. Síly už jí sice došly, ale teď se přesně po sto letech vrací ze své jediné polární výpravy. „Řekl bych, že Maud v mnoha ohledech ztělesňuje osud samotného Amundsena. Také byla dlouho pryč a nakonec zmizela. Teď se vrací domů,“ uvedl vedoucí projektu Jan Wanggaard.

Loďaři z Askeru, kteří stavěli Maud přímo pro Amundsena, věděli, že má badatel severní cestou proplout z Atlantiku do Tichého oceánu. Na ztrouchnivělém trupu se proto dodnes dají najít stopy po unikátních detailech, které měly výpravě zajistit bezpečnou a v rámci možností i rychlou cestu mezi ledovými krami.

„Hnací hřídel i kormidlo bylo možné trupem vytáhnout nahoru. V době, kdy byla loď zamrzlá v ledu, je tak posádka chránila před poškozením,“ vysvětlil Wanggaard.

Ledu bylo ale víc, než mořeplavci čekali. Expedice, která začala v létě 1918, se o několik let protáhla a Amundsen zbankrotoval dřív, než ji stihl dokončit. Maud tak nakonec sloužila obchodníkům z kanadského Hudsonova zálivu. Koupili ji od věřitelů, kteří objeviteli loď zabavili.

Na dně moře ležela skoro devadesát let

Bez údržby a nakonec i bez využití se Maud ve třicátých letech potopila v kanadském Cambridge Bay. Pod vodou zůstala 86 let, než ji Wanggaard se čtyřmi kolegy vyzvedl a dotáhl z Kanady ke grónským břehům.

Teď začíná druhá a ještě náročnější etapa: cesta zpátky do Evropy. „Zahajujeme ten nejdelší úsek, až na Island. Když nás dostihne velká tlaková níže, budeme ji muset nechat přejít a počkat, až bude zase klid,“ přiblížil Wanggaard. 

Jak dlouho bude cesta domů přesně trvat, to zatím nikdo neví. Jisté ale je, že Maud na rozdíl od sesterských lodí – kterými jsou Gjoa a Fram – po návratu nečeká renovace. Stejně jako ony sice zamíří do muzea, návštěvníci by ji tam ale měli najít ve stavu, v jakém ji zachránci vyzvedli na hladinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...