Americký nejvyšší soud dělí názor na Obamovu imigrační politiku

Nařízení amerického prezidenta Baracka Obamy by mělo uchránit před možným vyhoštěním více než čtyři miliony ilegálních přistěhovalců. Deportacím by se tak měli vyhnout rodiče, jejichž děti se už v Americe narodily, takže mají občanství. Zároveň jim chce Obama umožnit pracovat. Prezidentův plán se ale nelíbí republikánům a narazil u soudů nižší instance. Nyní ho posuzuje nejvyšší soud.

Obama už v listopadu 2014 představil rozsáhlou reformu imigračního systému, která měla umožnit zůstat v USA asi 4,7 milionu nelegálních přistěhovalců z odhadovaných 11 milionů. Na základě jeho reformy by se deportace neměla dotknout imigrantů, kteří žijí více než pět let v USA a mají dítě s americkým občanstvím či povolením k trvalému pobytu.

Moji čtyři synovci, kteří mají občanství USA, by se mohli přestat strachovat, že se jim máma jednou nevrátí domů nebo že ťukání na dveře znamená, že ji odvedou. Znamená to pro nás všechno.
Julissa Arcová
aktivistka za práva imigrantů

Obama se využitím nařízení pokoušel obejít Kongres, v jehož obou komorách dominují republikáni. Obamovu exekutivní iniciativu přesto zablokovaly soudy nižší instance poté, co ji nechaly posoudit justicí Texas a dalších 25 států ovládaných republikány. Ti tvrdí, že Obama překročil své prezidentské pravomoci, které mu dává ústava.

Co může prezident, co mohou státy

Věc tak projednává nejvyšší soud. Soudci jsou v pohledu na ofenzivu Bílého domu rozděleni zhruba půl na půl. Nerozhoduje se přitom jen o několika milionech lidí, ale i o tom, kam až může zajít prezident a kam až mohou zajít jednotlivé státy, když se jim nelíbí to, co dělá federální vláda.

„Jeden člověk nemá jednostrannou pravomoc změnit zákon nebo vytvořit nový,“ prohlásil ministr spravedlnosti Texasu Ken Paxton.

3 minuty
Události ČT: Nejvyšší soud USA má v rukou osud více než čtyř milionů přistěhovalců
Zdroj: ČT24

I když nejvyšší soud načrtne budoucnost milionům přistěhovalců v Americe až v červnu, v současných primárkách, v nichž kandidáti na příštího amerického prezidenta usilují o hlasy, se na verdikt nečeká a téma migrace je hodně slyšet. Zatímco demokratka Hillary Clintonová s přistěhovalci na předvolebních setkáních spíš tancuje, republikán Donald Trump slibuje, že s nimi zatočí.

Pokud bude Trump zvolen prezidentem, prohlásil, že hodlá na hranici s Mexikem postavit obří zeď. Vyhostit chce všech zhruba 11 milionů lidí, kteří se v USA zdržují ilegálně. Zrušil by také automatické udělování občanství dětem, které se v zemi narodí ilegálním přistěhovalcům. Vyzval rovněž k povinné registraci všech amerických muslimů či k uzavření některých mešit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...