Los Angeles – Odpor veřejnosti a organizací na ochranu lidských práv donutí zřejmě školní policii v USA, aby vrátila výzbroj získanou z armádních přebytků. Do její výbavy se totiž dostaly například granátomety, útočné pušky M16 či obrněná vozidla odolná vůči minám. Pozornost se na výzbroj policie zaměřila po srpnovém incidentu ve Fergusonu, kde vypukla vlna nepokojů poté, co bělošský policista zastřelil neozbrojeného černošského mladíka.
Nyní vyšlo najevo, že nejméně 26 školních okresů napříč Spojenými státy využilo vyzbrojovacího programu Pentagonu. Vojenské vybavení získaly školní okresy v Kalifornii, na Floridě, v Georgii, Kansasu, Michiganu, Nevadě, Texasu a Utahu. Například Sjednocený losangeleský školní okres, který je s více než 900 000 studenty a s rozlohou přes 1 800 kilometrů čtverečních druhým největším v zemi, v prohlášení uvedl, že se zbaví tří granátometů, protože „nejsou nezbytné pro zachraňování životů“. Do výzbroje je zařadil v roce 2001. Ponechat si ale nadále hodlá 60 pušek M16 a obrněné vozidlo MRAP, který armáda nasadila v Iráku a v Afghánistánu. Okresní policejní šéf Steve Zipperman uvedl, že útočné pušky používají policisté k výcviku a obrněnec MRAP je určen jen k velmi specifickému nasazení, například proti střelcům. „Upřímně doufám, že ho nikdy nebudeme muset použít,“ dodal Zipperman.
Případy střelby na amerických školách nejsou výjimečné a pravidelně vyvolávají debatu o přísnější regulaci držení zbraní; dosavadní zákony k nim totiž umožňují snadný přístup. Po předloňském masakru na škole v Newtownu ve státě Connecticut, kde zemřelo 20 dětí a šest dospělých, se prezident Barack Obama pokoušel prosadit tvrdší pravidla držení zbraní do federálních zákonů. I kvůli tlaku mocné zbraňové lobby ale neuspěl.
