Washington – Začátkem října veřejně oznámila datum své smrti, nyní svůj život skutečně ukončila. „Nechci umřít. Ale umírám. A chci umřít podle vlastních představ,“ uvedla ve videonahrávce, kterou zhlédlo přes devět milionů lidí, devětadvacetiletá Američanka Brittany Maynardová, která trpěla nevyléčitelným nádorem mozku. Nemocná žena rozpoutala ve Spojených státech vášnivou debatu o eutanazii.
V lednu Američance zjistili nádor na mozku. O devět dní později jí lékaři otevřeli lebku a odstranili část spánkového laloku mozku, aby nádoru zabránili dále růst. Tehdy jí řekli, že bude žít dalších deset let. Jenže v dubnu doktoři zjistili, že se nádor vrátil, a předpověď se změnila: šest měsíců života.
Od té doby se její zdravotní stav rychle zhoršoval. Pacientka trpěla stále většími bolestmi a záchvaty. Američanka odmítla další terapii. Jako datum své smrti zvolila 1. listopad, den krátce před jejími třicetinami a pár dnů po narozeninách svého muže. Že se zabije, sdělila celému světu na internetu:
Tuto sobotu se Maynardová rozloučila se svými blízkými a vzala si smrtící lék předepsaný lékařem. Zemřela pokojně ve svém domově v Portlandu ve státě Oregon obklopena svými blízkými.
„Maynardová dávala najevo, že to možná posune, že o tom ještě bude uvažovat, ale nakonec se rozhodla pro odchod z tohoto světa v den, kdy to plánovala,“ konstatoval zpravodaj ČT Martin Řezníček s tím, že se žena bránila slovu „sebevražda“, protože chtěla žít. Ovšem nic jiného jí nezbylo. „Nechtěla být sama pro sebe a pro své okolí přítěží,“ poznamenal Řezníček.
Vzkaz nejbližším
„Sbohem, všichni drazí přátelé a příbuzní, které miluji. Dnešek je den, který jsem si zvolila, abych důstojně odešla z tohoto světa kvůli mé smrtelné chorobě, onomu strašlivému nádoru na mozku, který mi tolik vzal… ale který by mi mohl vzít ještě o tolik víc. Svět je krásné místo, cestování mi bylo nejlepším učitelem a moji přátelé a rodina těmi největšími dárci. I teď, když toto píši, mám kolem své postele kruh lidí, kteří mě podporují.“
Američanka se na konci svého života zasazovala o práva pacientů s rakovinou na eutanazii. Sama se kvůli tomu musela s manželem Danem Diazem přestěhovat z Kalifornie do Oregonu - jednoho z mála amerických států, jenž asistovanou sebevraždu povoluje.
„Mým cílem je samozřejmě ovlivnit postupy směrem k pozitivní změně, aby Američané měli přístup ke stejným právům ve zdravotní péči,“ prohlásila pacientka. „Poskytuje to hodně úlevy a útěchy, že když se rozhodneme nebo ona se rozhodne, tak ta možnost existuje,“ dodal její manžel.
V uplynulých měsících si Maynardová plnila svá poslední přání. V minulosti vystoupila na vrchol nejvyšší africké hory Kilimandžára, sjížděla řeky na kajaku v Patagonii a zdolávala zasněžené horské velikány v Ekvádoru. Před několika dny navštívila s rodinou Grand Canyon.
Téma sebevraždy společnost rozděluje
Příběh nemocné obletěl svět. Časopis People její fotografii dokonce minulý týden umístil na titulní stranu svého vydání v USA. Rozhodnutí Maynardové využít možnosti eutanazie ale vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco řada lidí během víkendu vyjadřovala ženě podporu, jiní její čin označovali za sobecký.
Reakce na sociálních sítích
„Je smutné slyšet o smrti Brittany Maynardové. Sebevražda je vždy špatná. Přijala špatné rozhodnutí.“
„Brittany Maynardová byla úžasná, statečná propagátorka svobody. Využila nejdůležitější právo ze všech - právo vlastnit sama sebe.“
Provést takzvanou asistovanou sebevraždu je v Oregonu možné od roku 1997. Od té doby si potřebné léky nechalo předepsat 1 173 lidí. 752 z nich přitom do roku 2013 lék použilo a dobrovolně se rozhodlo zemřít. Podobné zákony jako v Oregonu platí i v Montaně, Novém Mexiku, Vermontu a Washingtonu.
- Američanka před svou smrtí založila Brittany Maynard Fund, jehož cílem je bojovat za zákony umožňující důstojnou smrt i v dalších amerických státech.
Někteří odpůrci asistované sebevraždy s těmito kroky nesouhlasí. Zmiňují zejména morální a náboženské důvody. Jiní se zase obávají, že tyto zákony by mohli využít k ukončení svého trápení i pacienti, kteří trpí pouze depresí. V průzkumu, který provedl loni časopis New England Journal of Medicine, se 67 % z 1 712 lékařských expertů v USA vyslovilo proti asistované sebevraždě.
Eutanazii uzákonilo zatím jen velmi málo zemí:
Jako první to v roce 2002 umožnilo Nizozemsko, které ale dobrovolnou smrt tolerovalo už 8 let předtím.
Eutanazie je legální také v Belgii, v Lucembursku a ve Švýcarsku.
Ve Spojených státech je eutanazie na federální úrovni sice nelegální, zákonem ji ale povolily státy Oregon, Washington a Vermont.
Země umožňující pasivní eutanazii (přerušení léčby udržující pacienta naživu):
DÁNSKO - Zákon o právech pacienta umožňuje od roku 1998 pasivní eutanazii, například zastavení léčby nevyléčitelně nemocného. Aktivní eutanazie i asistovaná sebevražda jsou ilegální.
FINSKO - Pasivní eutanazie je umožněna.
FRANCIE - Zákon o pasivní eutanazii schválil parlament v listopadu 2004 (dolní komora) a v dubnu 2005 (Senát); nevyléčitelně nemocný pacient musí požádat lékaře o zastavení léčby. Zákon o aktivní eutanazii již několikrát odmítl Senát, její legalizaci ale dlouhodobě podporuje současný prezident Francois Hollande.
INDIE - Pasivní eutanazii umožňuje zákon, který vstoupil v platnost v březnu 2011.
IRSKO - Není trestné zastavit léčbu člověku, který si to přeje - zakotveno „právo na smrt“.
ITÁLIE - Ve výjimečných případech není trestána pasivní eutanazie, například odpojení přístrojů v případě mozkové smrti.
KOLUMBIE - Za určitých podmínek je eutanazie povolena.
MEXIKO - V některých státech zákon umožňuje nevyléčitelně nemocnému odmítnout léčbu prodlužující mu život; jde o federální distrikt Mexiko (od ledna 2008), stát Aguascalientes (od dubna 2009) a stát Michoacán (od září 2009).
NĚMECKO - Eutanazie je zakázána, ale není trestná pomoc při sebevraždě, když se ten, kdo nemocnému v jeho záměru zemřít pomáhá, do samotného usmrcení přímo nezapojí.
