Američané mají zákaz cvičit „neonacisty“ z praporu Azov

Washington - Američtí instruktoři se nesmí podílet na výcviku ukrajinských dobrovolníků z oddílu Azov. Rozhodli o tom členové Sněmovny reprezentantů, kteří se obávají rasistického a neonacistického smýšlení příslušníků praporu inklinujících ke straně Pravý sektor. Oznámila to rozhlasová stanice Hlas Ameriky. Dobrovolnické jednotky kritizuje i ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Batalion Azov bojuje pod žlutou vlajkou s vlčím hákem. U jeho zrodu stáli ukrajinští neonacisté. Postupně ale přicházeli další dobrovolníci – policisté i bývalí vojáci.

Podle ukrajinských médií nedávno ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov oznámil, že Azov se stane jednou z prvních jednotek, které budou cvičit američtí instruktoři. K tomu ale nakonec nedojde. 

Prapor Azov
Zdroj: ČT24/ČTK/ZUMA/Serg Glovny

Autorem dodatku zakazujícího cvičit příslušníky Azova je demokratický poslanec z Michiganu John Conyers. Při předkládání svého návrhu se odvolal na informace západního tisku, podle nichž zhruba tisíc příslušníků praporu Azov zastává „otevřeně neonacistické názory“. Příslušníci praporu prý propagují teze o převaze bílé rasy a autokratické diktatuře.  

Reakce ruské diplomacie

„Pozdě, ale přece. Dalším logickým krokem by mělo být přiznání, že loňský státní převrat v Kyjevě, který Washington aktivně podporoval, provedli ti samí nacističtí výrostci.“

List The Washigton Post nedávno napsal, že Azov může obrátit zbraně i proti Kyjevu, pokud se rozhodne pro politické, nikoli vojenské řešení konfliktu na východě země.  

  • Conyers se ve zdůvodnění svého návrhu odvolával také na zkušenosti z války v Afghánistánu po sovětské okupaci v 80. letech minulého století, kdy Pentagon zásoboval zbraněmi protisovětské povstalce: „Jak ukazuje účast USA v afghánském konfliktu po sovětské invazi, příliš aktivní vojenská podpora a nadměrné množství dodávaných zbraní může vést k destabilizaci a nakonec i poškodit naše vlastní národní zájmy.“  

Podle dostupných informací je zakladatelem praporu ukrajinský ultrapravicový radikál Andrij Bileckyj, šéf Sociálně nacionálního sdružení, které je volně spojeno s ukrajinským Pravým sektorem. Šestatřicetiletý aktivista je znám pod bojovou přezdívkou Bílý vůdce. Loni byl zvolen do ukrajinského parlamentu.   

Prapor Azov
Zdroj: ČT24/ČTK/ITAR-TASS/Nikitin Maxim

Loni v září se stal Azov součástí ukrajinské Národní gardy a Bileckyj dostal hodnost podplukovníka. Prapor už bojoval v Doněcku, u Ilovajsku a v současné době brání předměstí černomořského přístavu Mariupol. 

Příměří si Azov ani nepřeje. „Příměří se nám nelíbí. Stejně jako všechna předchozí, povede i toto jen k další nepřátelské ofenzívě,“ sdělil v březnu listu Moscow Times Bileckyj.  „Ústupky povedou jen k další agresi. Válka bude nevyhnutelně pokračovat a skončí buď naší naprostou porážkou, nebo územní celistvostí - tedy navrácením Doněcku i Krymu,“ míní velitel praporu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
před 49 mminutami

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství ve druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 3 hhodinami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 4 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 5 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 6 hhodinami
Načítání...