Nad Julianem Assangem se v poslední době stahují mračna. Volby v Ekvádoru ohrozily jeho azyl na ambasádě v Londýně a americké ministerstvo spravedlnosti i CIA intenzivně hledají způsob, jak spoluzakladatele serveru WiliLeaks dostat před soud.
Američané chtějí dostat Assange před soud stůj co stůj. I když vůči němu Trump nešetřil chválou
Horizont ČT24: Dopadení Assange je prioritou USA (zdroj: ČT24)
Assangeův server WikiLeaks se o skandál postaral naposledy v březnu, kdy zveřejnil informace o odposlouchávacích metodách americké zpravodajské služby. Po publikování e-mailové komunikace amerických demokratů včetně Hillary Clintonové před loňskými prezidentskými volbami to byla druhá velká rána pro washingtonské úřady.
„Protože Wikileaks je v ohrožení, je v ohrožení i svoboda projevu a zdraví celé naší společnosti,“ tvrdí Assange, který se na ekvádorské ambasádě v Londýně ukrývá už od roku 2012.
Pro jedny je prorokem pravdy, pro jiné lhářem toužícím po pozornosti. Julian Assange leží v žaludku americkým zpravodajským službám už roky. A dostat jej za mříže, je pro Washington jednou z priorit. „Už jsme podnikli kroky k Assangeovu zatčení. Vždycky se budeme snažit, aby takoví lidé skončili ve vězení,“ oznámil ministr spravedlnosti Jeff Sessions.
Po zveřejnění víc než osmi tisíc stran dokumentů o praktikách zpravodajských služeb USA přirovnal šéf CIA Assange a jeho spolupracovníky k démonům s diktátorskými sklony. „Přišel čas nazvat Wikileaks pravým jménem. Je to nestátní nepřátelská zpravodajská služba, které často napomáhají státy, jako je Rusko,“ nechal se slyšet Mike Pompeo.
Donald Trump, který Pompea na post šéfa CIA dosadil, si přitom během prezidentské kampaně nemohl Assange vynachválit. Hlavně v souvislosti se zveřejněním e-mailů manažerského týmu své soupeřky Hillary Clintonové.
Další štace Francie?
Assangeův osud má prozatím v rukou Ekvádor. Právě na jeho ambasádě se internetový aktivista ukrývá téměř pět let.
Konzervativní kandidát Guillermo Lasso sice v nedávných volbách nakonec neuspěl a vítěz ‒ Lenín Moreno ‒ mu azyl na velvyslanectví přislíbil. Má to ale háček. Zveřejněné informace se nesmí týkat spřátelených zemí. Alternativní útočiště by nakonec mohl Assange získat ve Francii. Občanství mu přislíbili hned čtyři z prezidentských kandidátů, včetně Jeana-Luca Mélenchona a Marine LePenové.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange (1971), vystudovaný australský matematik a fyzik, se dříve živil jako programátor a počítačový konzultant.
WikiLeaks označil za prostředek informační války proti stávajícímu počínání vlád a neokorporativistickému chování velkých nadnárodních firem, proti němuž má smysl bojovat.
Od roku 2012 se ovšem Assange skrývá na ekvádorské ambasádě v Londýně. Snaží se tak vyhnout verdiktu britského soudu, který rozhodl o jeho vydání do Švédska kvůli údajnému znásilnění. V květnu 2017 Švédové stíhání ukončili.
Assange podezření opakovaně označil za politicky motivované s cílem zdiskreditovat server WikiLeaks. Tvrdil, že by mu ve Švédsku hrozilo vydání do USA. I podle dalších lidí tato obvinění představují vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které chtějí Assange zneškodnit.
Julian Assange