Africké státy plánují hromadně vypovědět členství v Mezinárodním trestním soudu (ICC). Mnohé z nich si delší dobu stěžují, že se soud zaměřuje výhradně na černý kontinent a opomíjí problémy v jiných částech světa. Některým také vadí, že stíhá i hlavy států jako súdánského nebo keňského prezidenta. Tři státy už členství vypověděly.
Dohoda vznikla v zákulisí summitu Africké unie (AU) v etiopské metropoli Addis Abebě. O záměru afrických politiků kolektivně vystupovat z ICC hovořil třeba Désiré Assogbavi, jenž u AU zastupuje mezinárodní charitativní organizaci Oxfam International.
Ujednání obsahuje „málo konkrétních doporučení pro další kroky“, sdělila Elise Kepplerová z mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch. Domluven prý nebyl ani žádný časový rozvrh.
V posledních několika měsících vypověděly příslušnost k ICC již tři africké země – Jihoafrická republika, Burundi a Gambie. Záměr vystoupit z ICC ohlásila JAR v roce 2015 poté, co Pretorie sklidila kritiku za to, že nezadržela stíhaného súdánského prezidenta Umara Bašíra, když byl v zemi krátce na návštěvě.
Podle zástupců Gambie se soud zaměřuje téměř výhradně na Afričany a „ignoruje válečné zločiny na Západě“. Pravomoc ICC ale neuznává řada dalších států, mimo jiné USA, Rusko, Čína nebo Izrael.
Americký prezident George W. Bush v roce 2000 odmítl podepsat příslušnou smlouvu kvůli obavám, že by Američané mohli být nespravedlivě stíháni z politických důvodů. Naopak Česká republika se k ICC připojila v roce 2009.
ICC je první stálý nezávislý mezinárodní trestní tribunál. Sídlí v nizozemském Haagu a jeho úkolem je soudit pachatele zločinů proti lidskosti, genocid a válečných zločinů na celém světě.
Zatím všechna soudní řízení ICC se ale týkala zločinů spáchaných v Africe. ICC vyšetřuje třeba válečné zločiny spáchané během války v Demokratické republice Kongo, Pobřeží slonoviny, v Libyi či v súdánském Dárfúru.
Kvůli násilí, které v Dárfúru začalo roku 2003, zemřelo 300 tisíc lidí a domovy opustily až tři miliony osob. ICC pak začal stíhat súdánského prezidenta Umara Bašíra. Podle žalobců je vyšetřování vedeno také v Polsku, Rumunsku a Litvě, kvůli možným zločinům ve vazebních zařízeních CIA v těchto zemích.
