Ženy v Afghánistánu se v posledních měsících bojí o svá obtížně získaná práva. Důvodem jsou vyjednávání Spojených států se zástupci radikálního hnutí Taliban. Proti ztrátě vydobytých pozic bojují různě. Kampaněmi na internetu nebo třeba tetováním.
Afghánská tatérka bojuje jehlou za svá práva. Jedni ji obdivují, druzí hrozí zavražděním
Horizont ČT24: Tetování je v Afghánistánu riziková profese (zdroj: ČT24)
V západních zemích je tvorba tetování běžnou profesí, v Afghánistánu ale jde o risk, za který hrozí i smrt. První ženskou tatérkou v této tvrdé islámské republice se stala Suraya Shaheediová. Své mobilní studio si v Kábulu založila před 18 měsíci. Za svou práci si už vysloužila obdiv i výhrůžky zavražděním.
„Tetování je moje práce. Práce, která mě opravdu hodně zajímá. Je mi jedno, jestli tetuju muže nebo ženu, potetuji každého,“ ujišťuje. Ortodoxním konzervativním muslimům vadí nejen podstata její práce, tedy obrazy vpichované do lidské kůže, ale i to, že pracuje jako samotná žena mezi muži.
Neklid Afghánek toužících po rovných právech ještě zintenzivňuje příprava mírových rozhovorů mezi Talibanem a Američany. Po legitimizaci Talibanců by podle mnohých z nich přišly o všechny výsledky svých bojů za svobodu.
Šestadvacetiletá Farahnaz Forotanová proto letos spustila kampaň pod hashtagem #MyRedLine, která před možnou ztrátou práv varuje. „Jako žena si nemohu dovolit přijít o svá práva. To je pro mě červená linie,“ vysvětluje. Stejně situaci vidí i svobodomyslná tatérka Suraya: „Pokud návrat Talibanu naruší naši práci a svobodu žen, budu první ženou, která se jim postaví, protože takový scénář nechci.“
Mnozí vysoce postavení duchovní svým přístupem dokazují, že odvaha je namístě. „Tetování je zbytečné a zakázané. Nepřináší mladým ani žádnou krásu, je to jen ostudné. Ničemu to neprospívá,“ říká nekompromisně člen rady věřících Enayatullah Baligh.
Taliban mi uřízne ruce i nohy, obává se muž s tetováním
Třiadvacetiletý Omid reprezentuje mladou afghánskou vrstvu společnosti, která chce žít jinak. Bez útlaku, bez zákazů a nařízení co je a co už není vhodné. Na těle má šestnáct tetování, z obav je ale většinou schovává: „Občas si říkám, že když se Taliban vrátí, uřízne mi nohy a ruce. Taliban je Taliban, k nikomu nejsou milosrdní, proč by měli být ke mně? Možná jejich návrat nepřežiju, bůhví.“
Pro mladé Afghánce ale zdaleka nejde jen o módní vlnu. Nazeerovi je přes 47 let, bojoval v občanské válce proti islámským radikálům. Poté, co začal tetovat a otevřel si studio, mu vyhrožují smrtí takřka denně. Říká, že teď je jeho zbraní tetovací jehla. „Vyhrožovali mi bitím a já jsem řekl: Dobře, zbijte mě, zapalte mi obchod, ale jen kvůli vám neopustím svou zemi,“ tvrdí rezolutně Nazeer.
Afghánský tatér Nazeer při práci
Ani Suraya se vzdát nehodlá. Také ona bojuje tetovací jehlou, i když její cíle jsou trochu jiné než ty Nazeerovy. „Být ženou v Afghánistánu vyžaduje kuráž. Jsem pyšná na to, že sama vychovávám svého syna, že pracuji, že žiji v této zemi,“ ujišťuje.
Víc než 39 procent afghánských dívek stále nesmí kvůli nařízení rodiny chodit do školy, dalších dvacet procent musí vzdělání přerušit. A mnoho žen nesmí odejít z domu, pokud je nedoprovází muž.