Tokio – Afghánistán i po stažení mezinárodních jednotek může dostat pomoc ve výši překračující šestnáct miliard dolarů (335 miliard korun). Vyplývá to podle agentury DPA z hostitelských zdrojů dnes zahájené mezinárodní konference o obnově Afghánistánu v Tokiu. Afghánský prezident Hamíd Karzáí na úvod konference slíbil boj proti korupci ve své zemi. Afghánistán se má v závěrečném dokumentu konference výměnou za pomoc zavázat k řadě opatření od konání svobodných a spravedlivých voleb přes zlepšení správy země až po boj proti korupci.
Afghánistánu přislíbeno šestnáct miliard dolarů pomoci
Poskytování finanční pomoci bude propojeno s pravidelným hodnocením toho, jak Kábul s penězi nakládá, a se zárukami afghánských úřadů, že se budou vážně zabývat otázkou korupce. Afghánistán musí také projevit snahu zlepšit správu země a veřejných financí a chránit přechod k demokracii a lidská práva včetně práv žen. Od příštího roku by měl začít poskytovat harmonogram příprav voleb plánovaných na roky 2014 a 2015, a to včetně jejich termínů.
Z balíku pomoci největší objem slíbily USA. Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová řekla, že Washington se chystá zemi podporovat až do roku 2017 částkou odpovídající průměrné sumě za posledních deset let. AP napsala, že to pravděpodobně bude méně než dvě miliardy dolarů ročně. Druhým největším dárcem je Japonsko, které prý zemi do roku 2016 poskytne až tři miliardy dolarů.
Afghánský prezident slíbil zesílený boj proti korupci. Přes pokrok, jehož bylo podle něj v posledních deseti letech dosaženo, je situace v zemi nadále „ohrožena“ a hospodářství nevyspělé. Karzáí připustil, že korupce podkopává efektivitu mezinárodní pomoci. Podle něj bude ještě vyžadovat „mnoho let“ tvrdé práce, než Afghánistán dosáhne soběstačnosti. Země podle něj stále čelí velkým rizikům pocházejícím z terorismu a extremismu.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun konstatoval, že Afghánistán je navzdory „reálnému pokroku“ v oblasti bezpečnosti a rozvoje nadále „křehký“. Ve svém proslovu před delegáty zhruba 70 donátorských a sousedních zemí i mezinárodních organizací varoval před „krátkodobým“ myšlením.
Před afghánský lid je podle něj třeba postavit dlouhodobou perspektivu lepší budoucnosti. Také je nutné rozptýlit obavy, že mezinárodní společenství zemi opustí. Zapomenout se nesmí na „humanitární“ požadavky a uprchlíky, zdůraznil šéf OSN. Také je nutno udělat víc pro děti a ženy v Afghánistánu.
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle podtrhl, že za slíbenou několikamiliardovou pomoc musí Afghánistán provést reformy. To podle něj vyžaduje kvalitnější vládnutí v Afghánistánu.
Svět Afghánistánu věnuje každoročně čtyři miliardy dolarů (téměř 84 miliardy korun) civilní pomoci. Kromě toho bylo zemi přislíbeno 4,1 miliardy dolarů na posílení bezpečnosti.
Jednodenní konference se v japonské metropoli účastnilo na osmdesát zemí světa a mezinárodních organizací. Účastníci jednali o tom, jak v Afghánistánu po deseti letech přechodu od vlády fundamentalistického Talibanu nastartovat „desetiletí transformace“, plánované na roky 2015-2024. V takzvané Tokijské deklaraci schválené v závěru jednání uvedli, že mezinárodní společenství bude asijskou zemi finančně podporovat nejméně do roku 2017.