Aféra s odposlechy: Makedonií otřásají protesty kvůli omilostnění desítek politiků

Už skoro týden protestují tisíce Makedonců v centru Skopje proti omilostnění politiků zapletených do skandálu s odposlechy. Ty svědčí o volebních podvodech organizovaných z nejvyšších státních kruhů. Vládní konzervativci měli nelegálně odposlouchávat na 20 tisíc lidí. Demonstranti požadují odstoupení prezidenta a odložení předčasných parlamentních voleb.

Krizi rozpoutala zpráva opozice o sérii odposlechů. Konzervativci měli údajně pomocí nich sledovat tisíce lidí - včetně policistů, soudců, novinářů a zahraničních diplomatů.

Nejvyšší vládní kruhy měly také organizovat volební podvody a zpronevěřit peníze ze státní kasy. „Máme data z období mezi roky 2008 a 2015, velké částky z rozpočtu Makedonie skončily v soukromých kapsách,“ říká prokurátorka Katica Janevová.

Demonstranti požadují vytvoření dočasné úřednické vlády a odvolání prezidenta Ďorgeho Ivanova. Ten trvá na svém rozhodnutí omilostnit 56 politiků zapojených do skandálu s odposlechy.

„Mé rozhodnutí chrání zemi a já si za ním stojím. Každého z omilostněných, který si myslí, že mu bylo odebráno právo nebo že jsem udělal špatnou službu či chce svou nevinu prokázat u soudu – toho vyzývám, aby se na mě písemně obrátil a já zruším své rozhodnutí,“ konstatoval prezident. 

Sobota byla již pátým dnem v řadě, kdy demonstranti vyrazili do ulic. Protestní akce se obešla bez větších incidentů.

„Po tom, co se stalo v naší zemi, je naším požadavkem přinést zpět svobodu, demokracii a spravedlnost do naší země. Chce vybudovat rovnost a jednotu mezi naší mnohonárodnostní společností, a také přivést zpět demokratické instituce,“ prohlásil lídr opoziční strany Demokratická unie Zoran Zaev.

Situaci by mohly zlepšit předčasně volby, které by se měly uskutečnit 5. června. Opozice je ale chce bojkotovat. Už na začátku roku upozorňovala na to, že nebyly dodržené podmínky pro „poctivé demokratické“ hlasování.

14 minut
Protesty v Makedonii trvají už skoro týden
Zdroj: ČT24

Země kvůli skandálu s odposlechy už loni čelila nejhorší politické krizi od roku 2001, kdy stála na pokraji občanské války. Loni v létě obě strany dospěly díky zprostředkování Evropské unie k dohodě s cílem obnovit v zemi klid. Její součástí bylo i odstoupení Gruevského před předčasnými volbami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 4 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 42 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 51 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...