Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová si výročí zahájení stavby Berlínské zdi v roce 1961 připomněla v roli profesorky. Na berlínském gymnáziu Heinricha Schliemanna odučila hodinu dějepisu. Tématem byla právě zeď, která město rozdělila. Merkelovou, která právě vede kampaň před zářijovými volbami, si studenti jako „suplenta na přání“ sami vybrali v anketě časopisu pro mladé Spiesser.
Pro kancléřku, která vyrůstala v NDR a v době zahájení stavby zdi jí bylo sedm let, to byla za katedrou premiéra. Novinářům přiznala, že se hodně soustředila. Hodinu zahájila tím, že na tabuli napsala své jméno. Pak už museli novináři za dveře. Podle účastníků proběhla výuka v uvolněné atmosféře. „Právě jsem měl nejuvolněnější suplovanou hodinu a přece jsem se něco dozvěděl,“ napsal na Twitter jeden ze studentů Leonard Wolf.
Studenti si vesměs pedagogický záskok pochvalovali, na kancléřce ocenili především její smysl pro humor. A co by jí dali, kdyby ji měli oznámkovat? Jedna ze studentek navrhuje 1-. Ono minus za to, že politička sice zajímavě vyprávěla o svých osobních zkušenostech, informační hodnota přednášky ale zase příliš vysoká nebyla.
Od zahájení stavby zdi uplynulo dnes 52 let a kromě osvěty mládeže si němečtí politici toto výročí připomněli také uctěním památky nejméně 136 lidí, kteří při pokusu o překonávání tohoto symbolu studené války zahynuli. Oficiální vzpomínková akce se uskutečnila u památníku Berlínské zdi, kde oběti tohoto betonového valu, který 28 let rozděloval německou metropoli, uctili položením věnců ministr kultury Bernd Neumann a berlínský primátor Klaus Wowereit. Oba zdůraznili, že Německo nesmí na tyto mrtvé zapomínat. Zejména mladým lidem by se mělo vštěpovat, že tehdejší komunistické vedení NDR stavbou zdi pošlapalo právo na svobodu svých občanů, prohlásil Neumann.
Režim Waltera Ulbrichta rozhodl o výstavbě zdi s cílem zastavit odliv obyvatel NDR do bohatší a svobodnější západní části Berlína a odtud na Západ. Do roku 1961 takto přes Západní Berlín uteklo okolo 1,6 milionu východních Němců, pro něž byly západní sektory Berlína jedinou cestou za svobodou. Vnitřní hranice mezi oběma německými státy byla totiž už od roku 1952 neprůchozí.
V noci na 13. srpna 1961 proto nechala komunistická vláda NDR obehnat celou západní část Berlína zátarasy a ostnatým drátem, které později nahradily bezmála čtyři metry vysoké betonové panely. Ostře střežený 155kilometrový val se v následujících letech podařilo překonat více než pěti tisícům nespokojených východních Němců. Další tisíce byly při pokusu o útěk chyceny a nejméně 136 jich při něm podle údajů Nadace Berlínské zdi přišlo o život. Jiné výzkumy uvádějí i vyšší čísla.
