60 let od třetí největší jaderné havárie. Výbuch na Urale Sovětský svaz tajil

10 minut
Studio 6 s Irenou Malátovou ze Státního ústavu radiační ochrany
Zdroj: ČT24

V bývalém Sovětském svazu se 29. září 1957 stala jaderná havárie, která je považována za třetí nejzávažnější po ukrajinském Černobylu a japonské Fukušimě. O výbuchu v Kyštymu na Jižním Urale se dodnes téměř nic neví. Režimu se jej podařilo tajit desítky let.

K havárii došlo v závodě Majak, který je jedním z největších ruských podniků na zpracování radioaktivního materiálu. Podle Ireny Malátové ze Státního ústavu radiační ochrany selhalo chlazení jedné z podzemních nádrží s vysoce radioaktivním odpadem a tato nádrž explodovala. 

Závod leží poblíž města Ozersk v Čeljabinské oblasti asi 1500 kilometrů východně od Moskvy. Ozersk patřil k takzvaným tajným městům, která nebyla zakreslena na mapách.

Radioaktivní mrak po výbuchu kontaminoval až 23 tisíc kilometrů čtverečních území a podle odhadů zasáhl statisíce lidí. Některé vesnice v okolí byly podle Malátové evakuovány až po měsících, nebo dokonce až za rok či dva. Zda měl výbuch nějaké oběti, a případně kolik, se ale oficiálně neví.

SSSR havárii tajil přes 30 let

„Měli štěstí, že radioaktivní prach šel podél Uralu na sever, takže se to před světem podařilo utajit,“ uvedla ve Studiu 6 Malátová. Moskva výbuch oficiálně přiznala a nahlásila Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) až v roce 1989.

Podle některých informací o události věděla i americká rozvědka CIA, ani ona ale veřejnost neinformovala.

Zamořená oblast je označována jako východouralská radiační stopa (EURT). Sovětská vláda v roce 1968 zřídila v oblasti Východouralskou přírodní rezervaci. Do rezervace je zakázaný vstup. Radiační dávky jsou v oblasti stále vysoké.

Jaderná havárie v Kyštymu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin je připraven jednat s Macronem, uvedl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit.
před 4 hhodinami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
před 7 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 13 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 13 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 18 hhodinami
Načítání...