Damašek - Více než 200 tisíc mrtvých, 4 miliony uprchlíků za hranicemi, dalších 7 milionů uvnitř země. Taková je humanitární bilance ozbrojeného konfliktu v Sýrii, který zemí zmítá od tzv. arabského jara v roce 2011. Po čtyřech letech teď americký ministr zahraničí John Kerry připouští, že o politickém předání moci v zemi bude nakonec nutné jednat se samotným prezidentem Bašárem Asadem, kterého Západ označuje za viníka konfliktu. Občanskou válku v zemi navíc v posledních měsících zhoršuje postup extremistů z Islámského státu, s nímž bojuje nejen Západ, ale i sám Asad.
4 roky konfliktu v Sýrii: Kerry připouští jednání s Asadem
Podle Kerryho už Spojené státy prověřují způsoby, jak Asada přimět k souhlasu s rozhovory o politickém předání moci v Sýrii. Šéf americké diplomacie to řekl v rozhovoru, který odvysílala stanice CBS News právě dnes - v den čtvrtého výročí vypuknutí krize v Sýrii. Standardní stanovisko USA, že Asad ztratil veškerou legitimitu a musí odejít, dnes Kerry nezopakoval.
Washington přitom dlouhou dobu trval na nahrazení Asada cestou vyjednaného politického předání moci. Vzestup společného nepřítele v podobě militantní skupiny Islámský stát ale zřejmě nepatrně zmírnil postoj Západu vůči syrskému prezidentovi. „Nakonec budeme muset vyjednávat,“ prohlásil Kerry.
„Vždy jsme byli připraveni jednat v kontextu procesu Ženeva I,“ dodal ministr s poukazem na konferenci z roku 2012, která vyzvala k dojednanému předání moci v Sýrii s cílem ukončit konflikt. Kerry také řekl, že Spojené státy a další země, které konkrétně nejmenoval, nyní zkoumají způsoby, jak diplomatický proces s cílem ukončit syrský konflikt oživit.
- John Kerry, ministr zahraničí USA: „My usilujeme o to, přimět ho (Asada), aby přišel (k jednání). To bude možná vyžadovat zvýšený tlak na něj v nejrůznějších podobách.“
Podle agentury Reuters je šance, že Asad syrskou krizi ustojí, v současnosti vyšší než kdykoliv od jejího vypuknutí. Syrský prezident se totiž těší trvalé a pevné podpoře ze strany Íránu, a ani Rusko neprojevuje žádné známky toho, že by se od něj distancovalo. Asad proto prý pravděpodobně sází na to, že boj s IS nakonec přinutí Washington, aby se s ním spojil.
30 minut
Speciál ČT24: Čtyři roky konfliktu v Sýrii
Prodemokratické protesty vypukly v březnu 2011 v jihosyrském městě Dará po zatčení a následném mučení několika mladistvých, kteří na budovu tamní školy psali revoluční hesla. Poté, co bezpečnostní síly zahájily palbu do demonstrantů a zabily několik lidí, protesty v ulicích začaly ještě více sílit. Nepokoje vyvolaly celonárodní protesty požadující rezignaci prezidenta Bašára Asada. Vládní užití síly proti odpůrcům přimělo vyjít do července 2011 do ulic další stovky tisíc lidí napříč celou zemí. Nakonec se zbraní chopili i ozbrojenci ze strany opozice, kterým se podařilo vyhnat bezpečnostní síly z jejich místních oblastí.
Jakub Szántó, zpravodaj ČT na Blízkém východě:
„Dnes se všichni soustředí na Islámský stát, který skutečně je smrtícím nebezpečím pro řadu režimů, ale zároveň je třeba dodat to, že když se dnes podíváme na tu situaci na jednotlivých frontových liniích, na situaci těch zhruba 220 tisíc mrtvých Syřanů a více než poloviny předválečné populace Sýrie, která je na útěku, ať už uvnitř Sýrie nebo dokonce v zahraničí, tak zkrátka stále ještě numericky vychází jako zdaleka největší viník toho utrpení syrský režim.“
Až 220 tisíc mrtvých…
V důsledku eskalujícího násilí země upadla do občanské války. Ozbrojené skupiny rebelů se stále častěji střetávaly s vládní silou v bojích o řízení měst, obcí i venkovské krajiny. Do hlavního města Damašku i nejlidnatějšího Aleppa se boje dostaly v roce 2012. Do června 2013 bylo podle OSN v Sýrii zabito na 90 tisíc lidí, ovšem do srpna 2014 se číslo více než zdvojnásobilo na 191 tisíc. Počet obětí roste nepřetržitě, v současnosti (březen 2015) aktivisté i OSN mluví o asi 220 tisících mrtvých. Rozměry konfliktu jsou však dnes mírně odlišné, než před čtyřmi lety. Více než boj protivládních rebelů a provládních stoupenců nyní v Sýrii rezonují sektářské a náboženské střety. Vzestup džihádistických skupin včetně tzv. Islámského státu pak konfliktu přidal další rozměr.
Kdo ovládá Sýrii
Válečné zločiny, chemické zbraně a likvidace odpůrců ze strany IS
Komise OSN, která v Sýrii vyšetřovala údajné porušování lidských práv má od začátku konfliktu v březnu 2011 důkazy o tom, že na obou jeho stranách docházelo k válečným zločinům včetně vražd, mučení, znásilňování a násilných únosů. Vládní i povstalecké síly byly obviněny také z utrpení civilního obyvatelstva, které mělo omezený přístup k potravinám, pitné vodě či zdravotnickým službám. V únoru 2014 rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyzvala všechny strany konfliktu, aby přestaly bezhlavě používat zbraně v zalidněných oblastech. I přesto bylo od té doby podle aktivistů zabito více než 6 tisíc civilistů bombami, které na oblasti kontrolované povstalci shodila vládní letadla. OSN tvrdí, že v některých případech šlo o cílené akce. Islámský stát nastolil v severní a východní Sýrii krutou vládu, kdy hromadně vraždil nebo veřejně popravoval konkurenční ozbrojené skupiny, náboženské menšiny, příslušníky bezpečnostních sil, ale i několik západních občanů.
V srpnu 2013 zabily několik stovek lidí rakety naplněné vysoce toxickou látkou sarinem. Ty byly vypáleny z několika zemědělských okresů kolem Damašku. Západní mocnosti z útoku chemickými zbraněmi vinily syrskou vládu. Syrským režim prezident Asada se svým spojencem Ruskem naopak vinil rebely. Tváří v tvář vyhlídce na americkou vojenskou intervenci souhlasil Asad s úplnou likvidací syrského arzenálu chemických zbraní pod dohledem OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Ničení chemických látek a munice bylo dokončeno o rok později. I přesto však OPCW zaznamenala použití toxických chemických látek syrskou vládou při útocích na města držená povstalci na severu země mezi dubnem a červencem 2014. Chlor či amoniak tam prý zabil nejméně 13 lidí.
Syrští uprchlíci
Syřané prchají, kam se dá
Od března 2011 uprchly ze Sýrie téměř 4 miliony obyvatel, většina z nich byly ženy a děti. Jedná se o jeden z největších uprchlických exodů v nedávné historii. Největší migrantskou zátěž nesou sousední země - Libanon, Jordánsko, Turecko - které se snaží ubytovat záplavu nových příchozích. Exodus výrazně zrychlil v roce 2013, kdy se podmínky v Sýrii ještě více zhoršily. Dalších 7,6 milionu Syřanů bylo vnitřně vysídleno v rámci jejich země, čímž se celkový počet nucených odchodů z domovů zvýšil na více než 11 milionů lidí, což je polovina celkového počtu obyvatel ještě před začátkem krize. Podle OSN je asi 12 milionů Syřanů zcela závislých na humanitární pomoci včetně asi 5,6 milionu dětí. Podle zprávy OSN zveřejněné v březnu 2015 žijí čtyři z pěti Syřanů v chudobě - 30 procent z nich v chudobě naprosté. Systém školství, zdravotnictví i sociální péče jsou ve stavu kolapsu.
GALERIE
Uprchlíci před IS
Ozbrojená vzpoura proti režimu Bašára Asada ve svém průběhu přerostla v boj proti tzv. Islámskému státu, který vznikl jako odnož Al-Káidy v Iráku. Dnes tito radikální islamisté kontrolují rozsáhlé území v severní a východní Sýrii, stejně jako sousedním Iráku. Do obou těchto zemí navíc přicestovává i mnoho islamistů ze západních zemí. V září 2014 zahájila koalice vedená Spojenými státy letecké údery na pozice islamistů ve snaze „rozložit a nakonec zcela zničit“ Islámský stát. Několik důležitých bojů s radikály svedla také kurdská menšina, která uchránila severosyrské město Kobani na hranicích s Tureckem. Sýrie se zatím ke koalici vedené Spojenými státy, která se snaží zastavit postup Islámského státu v Sýrii a v Iráku, nepřipojila, neboť podle prezidenta Asada se jeho země nemůže spojit s někým, kdo uvažuje o výcviku umírněné části syrské opozice. Nicméně Asadův režim bojuje proti Islámskému státu po vlastní linii.