Peking - Skupina 134 laureátů Nobelovy ceny z celého světa sepsala dopis vůdci Komunistické strany Číny se žádostí o propuštění vězněného disidenta Liou Siao-poa a jeho ženy. Liou byl Nobelovou cenou za mír oceněn v roce 2010. Ve vězení je od roku 2009 a odpykává si jedenáctiletý trest za údajné podněcování k převratu. Jeho manželka je v domácím vězení. Pod dopisem zaslaným Si Ťin-pchingovi jsou podepsáni například dalajlama nebo americká spisovatelka Toni Morrisonová.
„Učinil jste první krok k prezidentskému úřadu a my vítáme vyhlídku na čerstvé vedení a nové myšlenky. Proto vás vyzýváme, abyste propustil doktora Liou Siao-poa, jediného uvězněného laureáta Nobelovy ceny za mír, a také jeho ženu,“ stojí v dopise pro Sia, který byl do čela strany zvolen v listopadu a prezidentského úřadu se ujme v březnu. Mezi dalšími signatáři jsou jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu a také letošní vítěz dělené Nobelovy ceny za medicínu John Gurdon.
Základní práva všem čínským občanům
Autoři dopisu připomínají, že dosluhující prezident Chu Ťin-tchao při loňské návštěvě USA přiznal, že na poli lidských práv musí Čína ještě mnohé udělat. „Vítáme toto čestné hodnocení, ale zároveň doufáme, že nové politické vedení půjde dál než k přiznání problému, že se chopí příležitosti a učiní konkrétní kroky k zajištění základních práv všem čínským občanům,“ stojí v dopise.
Liou je v Číně označován za propagátora politických reforem. Podílel se na sepsání takzvané Charty 08, v níž několik set čínských aktivistů navrhuje 19 opatření ke zlepšení lidských práv v Číně. Udělení Nobelovy ceny míru jemu Peking považuje za západní propagandu. Podle oficiálního stanoviska Číny je Liou zločinec a jako s takovým se s ním má jednat. Všechny přímluvy za něj označuje Peking za vměšování do vnitřních záležitostí.
Nobelovu cenu za literaturu dostal letos čínský spisovatel Mo Jen. Také on doufá, že bude Liou brzo propuštěn. Jeho samého přitom mnozí z disidentů považují za člověka spolupracujícího s režimem.
Literární kritik a teoretik Liou Siao-po na sebe upozornil již v osmdesátých letech radikálními studiemi o vztahu tradice a moderní Číny. Napsal také monografii o klasické evropské filosofii. Roku 1989 se aktivně zapojil do protestů a nakonec zůstal mezi posledními, kteří na náměstí Tchien-an-men zůstali. Po masakru byl poprvé vězněn. Je zakladatelem Nezávislého centra čínského PEN klubu, jehož je čestným prezidentem. V roce 2008 se stal jedním z autorů a prvních signatářů Charty 2008. Byl zatčen a rok držen na neznámém místě. V prosinci 2009 poslal čínský režim Liou Siao-poa na 11 let do vězení.
