Filmový postřeh: Sweet Country není pro Aborigince vůbec sweet

V sekci Horizonty promítá karlovarský festival australský western Sweet Country. Pro režiséra aboriginského původu Warwicka Thorntona je tento film možností, jak sdělovat příběhy své kultury. Snímek totiž vychází ze skutečných událostí. Jsme svědky hry na kočku a myš, kdy z vraha se stala oběť a štvanec, příběh navíc provázejí neočekávané zvraty.

Sweet Country je země, kde si mají být všichni před Bohem rovni, říká na začátku filmu pobožný farmář. Ale nejsou. Píše se rok 1929, bílí zabírají půdu původním obyvatelům – Aborigincům – a nechávají je na jejich někdejším majetku pracovat jako otroky. Když Aboriginec Sam Kelly (debutová role Hamiltona Morrise) v sebeobraně zabije bílého farmáře, musí se svou ženou utéct do buše, aby se zachránil. Hledat se ho vydají místní šerif a domorodý stopař. I Sam má ale výborné stopařské schopnosti, takže jim s předstihem uniká.

Sam Neill v roli farmáře společně s Bryanem Brownem a Ewenem Lesliem tvoří hvězdné herecké obsazení, lákavé nejen pro domácí australské publikum, ale i pro zahraniční diváky. Podobně nesmírně atraktivní jsou panoramatické záběry netknuté australské přírody se stromy v buši, které svěšenými větvemi přežívají úmorná horka, vyschlá koryta řek, solná jezera, hluboké strže a vysoké skály.

Stejně jako ve svém debutu Samson a Dalila (v roce 2009 se také promítal na karlovarském festivalu) i tady Thornton přichází s tématem sociální nespravedlnosti a rozdělené společnosti plné rasismu a násilného zavádění pravidel bílých přistěhovalců.

Příběh Aborigince Sama rezonuje s publikem i daleko od Austrálie, vypráví totiž obecnou historii lidského ponižování a útlaku celé jedné kultury. „Přišli jsme o naše snové příběhy,“ říká jeden domorodec malému míšenci, kterému hrozí odebrání na převýchovu k bílým. Austrálie totiž začala uplatňovat nové nařízení, jehož důsledky australská společnost pociťuje dodnes.

Sweet Country pod původním názvem vstoupí 2. srpna i do českých kin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Filmový festival Karlovy Vary 2018

Glosa k vítězům Varů: Může film něco změnit? Nepříjemná pravda o světě a rodině

Výrazné mnohovýznamné filmy o závažném tématu jsou tituly, kterými se pyšní velké festivaly. Takový se objevil i na festivalu v Karlových Varech – a v sobotu večer si z něj odnesl hlavní cenu Křišťálový globus. Drama s dlouhým názvem „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ oslovilo i proto, že sděluje nepříjemnou pravdu o (současném) světě.
8. 7. 2018

Pro české turisty není Mars demodé. Plundrují ho ve filmu Benjamina Tučka

Od prvního letu na Měsíc se lidstvo chlubilo, že do roku 2000 bude létat na Mars. Zatím na to nedošlo. S jednou výjimkou, filmový let si dopřál režisér Benjamin Tuček se svojí filmovou posádkou.
8. 7. 2018

Best of: Podívejte se na sestřih z 53. ročníku festivalu v Karlových Varech

Letos do Varů přijelo 13 080 akreditovaných návštěvníků. Vidět mohli 501 filmových představení, na která se prodalo 140 135 vstupenek. Tolik statistika 53. ročníku. O tom, jaký byl, ale lepší zprávu podá sestřih festivalových okamžiků.
7. 7. 2018

Festival ve Varech vyhráli rumunští barbaři, i pro Čechy něco bude

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři,“ hlásá dlouhý název snímku o bolestivém místě rumunské národní historie. Jedno to ale není filmaři Raduovi Judemu, který o této „bolavé patě“ natočil film. A ten zas není jedno filmovému festivalu v Karlových Varech, který titul ocenil Křišťálovým globem pro nejlepší snímek 53. ročníku. Úspěch může letos opět těšit i Čechy – slovinský „famák“ Olmo Omerzu získal cenu za režii pro svou road movie Všechno bude. I v souvislosti s vítězným snímkem se během večera mluvilo o svobodě a politice.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Exupír Robert Pattinson: Chtěl bych hrát postavy, které nemají zuby

Na festivalu v Karlových Varech začíná poslední den, který si nenechá ujít poslední letošní „velký“ host. Do západočeských lázní dopoledne přijel britský herec Robert Pattinson, známý především z upírské ságy Twilight a filmové série o Harrym Potterovi. Především na Stmívání by ale prý rád zapomněl.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Festivalové vteřiny Marka Ebena: Vždycky je druhá šance

Jak ukážou poslední festivalové vteřiny, Masaryk se ve Varech ještě nesesypal a Marek Eben také ne. Naopak stíhá toho docela dost. Třeba poslechnout si koncert Karlovarského symfonického orchestru s Ewou Farnou, dojmout Jaromíra Hanzlíka anebo vyzpovídat oscarového filmaře Barryho Levinsona. Je možné dostat v Hollywoodu ještě jednu šanci, když zklamete? ptá se ho Marek Eben. „Vždycky je druhá šance,“ odpovídá mu režisér filmů Rain Man či Vrtěti psem. Ovšem Festivalové vteřiny další dostanou až příští rok.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

K čemu dospěly první ceny z Varů? Že ocenit si zaslouží nedospělí

Předskokanem hlavních soutěžních kategorií jsou i na 53. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech ceny nestatutárních porot. Vybírají ze soutěžní nabídky nejlepší evropský či ekumenický film nebo titul, na němž se shodne Mezinárodní federace filmových kritiků. Víceméně všechny čtyři letošní poroty si získaly příběhy, jejichž hrdiny jsou dospívající. Patří k nim i české drama Všechno bude.
7. 7. 2018

Filmový postřeh: Touch Me Not je nepříjemná, ale vtahující studie intimity

Hranice hraného filmu a dokumentu se rozmlžují v celovečerním debutu rumunské režisérky Adiny Pintilie. Koprodukce pěti zemí, včetně České republiky, obdržela na festivalu v Berlíně Zlatého medvěda. I přes ubezpečení, že se jedná o fikci, jde o vizi natolik autentickou, že postavy jde jen ztěží nevnímat jako skutečně žijící osoby.
7. 7. 2018
Načítání...