Blouděním to začalo, Vary nekončí. Festival oceňuje Jaromíra Hanzlíka

Několikaminutový potlesk vestoje odměnil Jaromíra Hanzlíka, když na festivalu v Karlových Varech ve čtvrtek uvedl drama Bloudění. V jeho filmografii pozapomenutý snímek byl podstatný pro Hanzlíkovu hereckou kariéru, a dovedl ho tak ke slavnějším rolím, jakým byl strýc Pepin, záchranář Jandera nebo doktor Mráček. Za umělecký přínos české kinematografii převezme Hanzlík ještě v sobotu Cenu prezidenta karlovarského festivalu. Ocenění pro něj ovšem neznamená závěrečnou bilanci, letos se chystá začít natáčet nový film.

Bloudění Jaromír Hanzlík natáčel, když mu bylo sedmnáct. Drama o generačním střetu mezi otcem, někdejším stalinistickým komunistou, a jeho synem společně režírovali Jan Čuřík a Antonín Máša. Premiéru měl v roce 1965.

„Mé rodiče v něm hráli Jiřina Jirásková a Jiří Pleskot a díky nim jsem se pak dostal do Vinohradského divadla, kde se o mně zmínili jako o talentovaném herci,“ připomněl Hanzlík, v čem byl pro něj tento film důležitý. 

Místo na DAMU, kam mezitím udělal přijímačky, tak rovnou nastoupil na významnou pražskou scénu, kde zůstal v angažmá až do počátku devadesátých let. Na jejích prknech se proměnil v Hamleta, Revizora, Cyrana či Oidipa.

3 minuty
Festival ve Varech oceňuje Jaromíra Hanzlíka
Zdroj: ČT24

Bloudění jako titul k Hanzlíkově poctě se promítal také v divadle – v karlovarském. Hlediště přivítalo herce  dlouhým potleskem vestoje. „Vehnali jste mi slzy do očí,“ přiznal dojatý umělec. Uznání se mu ve Varech dostane i od kolegů. Od Jiřího Bartošky převezme v sobotu cenu za přínos české kinematografii. „Nečekal jsem v životě, že dostanu nějaké vycenění – a ještě navíc za přínos. Já jsem nikomu nic nepřinesl,“ žertoval Hanzlík. 

Od pionýra k Žertu

Před třiceti lety v Karlových Varech i natáčel. V tamním Národním domě vznikaly scény do seriálu Cirkus Humberto. Jaromír Hanzlík prý ale raději ze své filmografie vzpomíná třeba na Léto s kovbojem, v němž si bezelstně přímým způsobem namlouval svou častou filmovou partnerku Danielu Kolářovou. Potkával se s ní ostatně i na prknech Vinohrad.  

Před kamerou se poprvé objevil jako třináctiletý v roli zlého pionýra v zapomenutém televizním snímku Taková loď. Zásadním pro něj byl ale až rok 1965, kdy natočil zmíněné Bloudění a také ho režisér Zdeněk Sirový obsadil do hlavní role v dramatu Finský nůž o dvou mladících (druhým je Karel Meister ml.), kteří  utíkají před následky rvačky s tragickým koncem. I tentokrát se na filmu podílel Jan Čuřík, ovšem jako scenárista.

Romance pro křídlovku (1966, režie: Otakar Vávra)
Zdroj: ČT

Od té doby pravidelně filmoval. Ve volnějších šedesátých letech stihl ještě třeba Romanci pro křídlovku, letně melancholický snímek na motivy básně Františka Hrubína natočil s Otakarem Vávrou. Karel Kachyňa ho obsadil role mladého německého vojáka v komorním psychologickém dramatu ze sklonku války Kočár do Vídně. Objevil se také ve zfilmování románové prvotiny Milana Kundery Žert pod vedením režiséra Jaromila Jireše.

Kovboj i Pepin

V sedmdesátých letech se více a více prosazuje v komediálních rolích. S Danielou Kolářovou se potkává také jako královský šenk Karla IV. v Noci na Karlštejně, samotného krále a císaře v jinošských letech si zahrál ve Slastech Otce vlasti. K oblíbeným reprízám patří i vodnická komedie Jak utopit doktora Mráčka. Osmdesátá léta znamenala opět více příležitostí k vážnějším, zralejším rolím. Přispělo k nim i jeho filmové setkání s předlohami Bohumila Hrabala v režii Jiřího Menzela, jako byly Slavnosti sněženek, Něžný barbar a především Postřižiny, v nichž vytvořil hlasitého strýce Pepina.

Jaromír Hanzlík jako strýc Pepin ve filmu Postřižiny
Zdroj: ČT

Popularitu průběžně získával také v seriálech, především v sitcomu Taková normální rodinka, v sérii o počátcích pražské záchranné služby Sanitka a v sáze Cirkus Humberto. V nedávné době se objevil například v menší, ale podstatné roli v jiném seriálovém cirkusu – Cirkusu Bukowsky.

Hanzlík scenáristou

Od devadesátých let se rozhodl hraní před kamerou i na jevišti omezit, i když z plátna a obrazovky nezmizel, zahrál si třeba krále v pohádce Nesmrtelná teta, v posledním Menzelově filmu Donšajni či v krimidramatu Gangster Ka. A také v nepříliš úspěšném pokračování oblíbených normalizačních seriálů Sanitka a Nemocnice na kraji města. 

Po sedmdesátých narozeninách se rozhodl představit divákům i v jiné filmařské profesi než jen herecké. Ještě letos by chtěl začít natáčet snímek podle vlastního scénáře. Léto s gentlemanem, jak se příběh jmenuje, by měl režírovat Jiří Adamec.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Filmový festival Karlovy Vary 2018

Glosa k vítězům Varů: Může film něco změnit? Nepříjemná pravda o světě a rodině

Výrazné mnohovýznamné filmy o závažném tématu jsou tituly, kterými se pyšní velké festivaly. Takový se objevil i na festivalu v Karlových Varech – a v sobotu večer si z něj odnesl hlavní cenu Křišťálový globus. Drama s dlouhým názvem „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ oslovilo i proto, že sděluje nepříjemnou pravdu o (současném) světě.
8. 7. 2018

Pro české turisty není Mars demodé. Plundrují ho ve filmu Benjamina Tučka

Od prvního letu na Měsíc se lidstvo chlubilo, že do roku 2000 bude létat na Mars. Zatím na to nedošlo. S jednou výjimkou, filmový let si dopřál režisér Benjamin Tuček se svojí filmovou posádkou.
8. 7. 2018

Best of: Podívejte se na sestřih z 53. ročníku festivalu v Karlových Varech

Letos do Varů přijelo 13 080 akreditovaných návštěvníků. Vidět mohli 501 filmových představení, na která se prodalo 140 135 vstupenek. Tolik statistika 53. ročníku. O tom, jaký byl, ale lepší zprávu podá sestřih festivalových okamžiků.
7. 7. 2018

Festival ve Varech vyhráli rumunští barbaři, i pro Čechy něco bude

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři,“ hlásá dlouhý název snímku o bolestivém místě rumunské národní historie. Jedno to ale není filmaři Raduovi Judemu, který o této „bolavé patě“ natočil film. A ten zas není jedno filmovému festivalu v Karlových Varech, který titul ocenil Křišťálovým globem pro nejlepší snímek 53. ročníku. Úspěch může letos opět těšit i Čechy – slovinský „famák“ Olmo Omerzu získal cenu za režii pro svou road movie Všechno bude. I v souvislosti s vítězným snímkem se během večera mluvilo o svobodě a politice.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Exupír Robert Pattinson: Chtěl bych hrát postavy, které nemají zuby

Na festivalu v Karlových Varech začíná poslední den, který si nenechá ujít poslední letošní „velký“ host. Do západočeských lázní dopoledne přijel britský herec Robert Pattinson, známý především z upírské ságy Twilight a filmové série o Harrym Potterovi. Především na Stmívání by ale prý rád zapomněl.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Festivalové vteřiny Marka Ebena: Vždycky je druhá šance

Jak ukážou poslední festivalové vteřiny, Masaryk se ve Varech ještě nesesypal a Marek Eben také ne. Naopak stíhá toho docela dost. Třeba poslechnout si koncert Karlovarského symfonického orchestru s Ewou Farnou, dojmout Jaromíra Hanzlíka anebo vyzpovídat oscarového filmaře Barryho Levinsona. Je možné dostat v Hollywoodu ještě jednu šanci, když zklamete? ptá se ho Marek Eben. „Vždycky je druhá šance,“ odpovídá mu režisér filmů Rain Man či Vrtěti psem. Ovšem Festivalové vteřiny další dostanou až příští rok.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

K čemu dospěly první ceny z Varů? Že ocenit si zaslouží nedospělí

Předskokanem hlavních soutěžních kategorií jsou i na 53. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech ceny nestatutárních porot. Vybírají ze soutěžní nabídky nejlepší evropský či ekumenický film nebo titul, na němž se shodne Mezinárodní federace filmových kritiků. Víceméně všechny čtyři letošní poroty si získaly příběhy, jejichž hrdiny jsou dospívající. Patří k nim i české drama Všechno bude.
7. 7. 2018

Filmový postřeh: Touch Me Not je nepříjemná, ale vtahující studie intimity

Hranice hraného filmu a dokumentu se rozmlžují v celovečerním debutu rumunské režisérky Adiny Pintilie. Koprodukce pěti zemí, včetně České republiky, obdržela na festivalu v Berlíně Zlatého medvěda. I přes ubezpečení, že se jedná o fikci, jde o vizi natolik autentickou, že postavy jde jen ztěží nevnímat jako skutečně žijící osoby.
7. 7. 2018
Načítání...