Praha – Některým právníkům se nelíbí vládní návrh zákona o Národním parku Šumava. Na rozdíl od starostů šumavských obcí nebo naopak aktivistů z ekologických sdružení ovšem neoponují ministerstvu životního prostředí kvůli jeho obsahu, například podílu první zóny v celkové rozloze parku, nýbrž kvůli formální stránce. Podle vedoucího Katedry práva životního prostředí a proděkana Právnické fakulty v Praze Milana Damohorského je návrh dokonce v rozporu s ústavou.
Zákon není kvalitní, tvrdí právníci
Problém zákona o Šumavě je podle Milana Damohorského například v roli, kterou hrají jeho přílohy. „Řada ustanovení je nepraktická, řada ustanovení je až protiústavní. Představa, že bude v příloze zákona orientační plán cest na území národního parku, ale novelizovat, respektive měnit se to potom bude nařízením vlády, je v rozporu, protože norma nižší právní síly nemůže rušit nebo měnit normu vyšší právní síly,“ uvedl Milan Dramohorský. Upozornil, že Právnická fakulta UK k zákonu zaslala připomínky, návrh, který se nakonec dostal do Parlamentu, je však příliš nezohlednil. „Některé věci jsou dílčím způsobem upraveny, nicméně ty základní přetrvávají stejně jako společný výbor, kde nám není jasné, proč by se ten orgán zaváděl, když nemá žádné rozhodující pravomoci,“ zdůraznil.
O právní kvalitě zákona pochybuje také ředitel odboru pro ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko. „Názor odborníků legislativní rady vlády je, že problém přetrvává,“ upozornil.
Chalupa: Nová verze už je jiná
Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) však kritiku svého někdejšího učitele i jednoho ze svých předchůdců odmítl. Je přesvědčen, že proděkan Právnické fakulty nezná konečnou podobu návrhu zákona o NP Šumava. "V návrhu, který schválila vláda, žádný společný výbor není a vypouští se,„ řekl ministr Chalupa v Otázkách Václava Moravce. Je přesvědčen, že k připomínkám univerzitních expertů ministerstvo přihlédlo v nejvyšší možné míře. “Požádal jsem tuto katedru práva životního prostředí, aby zpracovala konkrétní připomínky ke konkrétním paragrafům. Připomínek bylo 49 a my jsme u každé z nich diskutovali nad tím, jakým způsobem postupovat," upozornil Chalupa.
Šumava je unikátní v Česku i Evropě, exministr nabádá k rozvaze
Podle Milana Damohorského je návrh zákona přesto uspěchaný. „Platné předpisy, zejména zákon o ochraně přírody a krajiny a prováděcí předpisy tu problematiku upravují vcelku uspokojivě. Národní park existuje přes dvacet let a nijak se to nehroutí, problém je spíš v aplikaci těch ustanovení v praxi,“ poukázal vedoucí katedry práva životního prostředí. Připustil, že by nebylo špatné schválit moderní zákon o NP Šumava, není však nutné prosazovat ho za každou cenu co nejdříve.
Řádně zvažovat přípravu zákona o Šumavě doporučil také Ladislav Miko, podle kterého je Šumava unikátním územím v Česku i celé Evropě. „Šumava jako jediná z velkoplošných území v České republice má potenciál na to, aby zvládla tu 'divočinu', kterou se často straší. To znamená, aby to tam fungovalo na základě přirozených ekologických procesů. To je věc, která je unikátní, v Evropě je takových míst málo,“ zdůraznil exministr životního prostředí. Upozornil, že se na přípravě zákona pracovalo již v době jeho působení v úřadu, naznačil, že není třeba, aby byl hotov právě teď.
Že není třeba se zákonem o NP Šumava spěchat, však odmítají starostové horských obcí, kterých se zákon bezprostředně týká. „Dvacet dva roků čekání obyvatel Šumavy na jasný zákon, který jednoznačně stanoví, co se kde může dělat, a co se nesmí, je poměrně dlouhá doba. A to je to nejdůležitější, co od ministerského zákona očekáváme,“ uvedl starosta Horní Plané a místopředseda Svazu obcí NP Šumava Jiří Hůlka.
Plzeňský návrh není lepší, upozornil právník
Kritici podoby vládního návrhu zákona přesto trvají na svém. Podle Milana Dramohorského přitom není dobrou alternativou ani jiný návrh zákona, který poslancům předložil Plzeňský kraj. „Návrh zákona Plzeňského kraje se nám nelíbil z obdobných důvodů. Poslanci to možná vzali v tom smyslu, že když jsme kritizovali ministerskou verzi, že ta krajská je lepší, ale ono je to stejné, možná ještě horší,“ upozornil Dramohorský.
Vládní návrh zákona o NP Šumava stanoví, že první zóna národního parku bude zabírat více než čtvrtinu celkového území (26,5 %), ale její součástí budou i tzv. dočasně zásahové zóny, kde bude možné v případě ohrožení stromů kácet (4,5 % z rozlohy parku). První zónu později rozšíří ještě tzv. zóna II. A, která zabírá necelou desetinu celkové rozlohy NP Šumava (8,5 %). Více než polovina plochy připadne k stabilní druhé zóně, tj. zóně II. B (59,9 %) a zbytek ke třetí zóně. V té již bude možné v omezené míře stavět.
Rozdělení zón se příliš nelíbí obcím ani aktivistům z ekologických organizací. Zatímco obce nejsou nadšeny z rozlohy první zóny a chtějí také co největší prostor k rozvoji, aktivisté by chtěli, aby první zóna zabírala alespoň polovinu celkové rozlohy parku a byla celá bezzásahová. Stínová vědecká rada parku by pak chtěla, aby první zóna tvořila alespoň třetinu území.
