Brno - Pokutu až 50 tisíc korun riskují majitelé kaváren a restaurací, které teplé počasí inspiruje k otevření letní zahrádky. Vyhláška totiž povoluje venkovní posezení až od 1. dubna, bez ohledu na téměř letní počasí. Je to hloupost, shodují se majitelé podniků i jejich zákazníci.
„Dnes jsme měli hodinovou tržbu přes obědy osm tisíc, což je skoro o třetinu víc, než máme běžně,“ chválil si výnosy ze zahrádky majitel brněnské restaurace Vratislav Volný. Paradoxně má v jedné ulici dvě zařízení jen padesát metrů od sebe. Zatímco jedna restaurace leží na pozemcích Veřejné zeleně města Brna, kdy městský magistrát uděluje povolení pro zahrádky celoročně, druhý podnik stojí na parcele, o které rozhoduje městská část, a na otevření venkovní části proto musí čekat ještě dva týdny.
„Dokud nebudeme mít oficiálně povolenou zahrádku, tak jsem vydal nařízení, že hosté nesmějí vynášet nápoje ven, na což si stěžují,“ připustil spolumajitel výčepního podniku Robert Smejkal. „Zákazníci by to uvítali, chtějí být venku. Náš podnik je nekuřácký, ale venku si mohou i zapálit,“ přidal další argument proti vyhlášce Smejkal.
„Momentálně jsme nejatraktivnější, protože máme zahrádku. Na začátku sezony jsou místa na zahrádkách zaplněná jako první,“ jednoznačně potvrdila Iva Šešulková, provozní občerstvovny, kde se už zákazníci mohou při jídle zároveň slunit. Podobných podniků je ale zatím v Brně jen minimum.
Posledních osm let platí v moravské metropoli vyhláška, která přesně stanovuje, že restaurační zahrádky mohou začít nejdříve v dubnu a k poslednímu dni měsíce října musí skončit. „Radnice Brna-středu povoluje restaurační zahrádky, které jsou na chodnících nebo komunikaci,“ popsal pole působnosti mluvčí městské části Roman Burián.
Radnice městské části má konečné slovo nejen při výběru polohy letní zahrádky, ale i při zahájení provozu. Některá brněnská zařízení, například tržnice, mají výjimku a mohou prodávat celoročně. Stejně tak existují i opačné případy, kdy se vybrané stánky smí otevřít například až o letních prázdninách. Velká část podniků ale startuje svou „zahrádkářskou“ sezonu až s prvním dnem měsíce dubna.
Podle provozovatelů je stávající systém nelogický, někdy trvá vyřízení žádosti o zahrádku i čtvrt roku. První hosté se tak na ni mohou usadit klidně až v červnu. O povolení musí navíc restauratéři žádat každoročně. Pokutovat nepovolené zahrádky mohou strážníci, ti však smí uložit maximálně tisícikorunovou pokutu. Kontroly proto nechávají na úřednících, již rozdávají i 50tisícové sankce.
„Nevím, proč tahle regulace je, je to podle mě zbytečné. Nechal bych to na těch jednotlivých podnicích,“ uvedl Ondřej Hora, jeden z návštěvníků brněnské pivnice, který se místo zahrádky musí zatím spokojit jen s otevřeným oknem. „Zahrádky by měly být všude. Dnes je ideální počasí, tak si myslím, že je ta vyhláška špatná,“ souhlasil s ním další ze štamgastů Bernard Smeták.
Podobná situace panuje také v Olomouci, kde se památkáři obávají, aby zakrytá pódia před restauračními a kavárenskými podniky nehyzdila historický ráz města. Usednout před cukrárnou mohou Olomoučtí také až po 1. dubnu. Zákaz ale porušuje například Radim Petr, který využil teplého počasí posledních dní a stolky s židličkami vytáhl předčasně. „Připadá mi to absurdní. Jak říkají mí hosté, patří to k náměstí. Je hezké počasí, tak mám židle venku,“ okomentoval své rozhodnutí majitel kavárny.
Způsob, jak obejít městskou vyhlášku, našli v Brně, kde hospoda v historickém jádru města nedostala povolení pro otevření zahrádky. Stolky „na stojáka“ proto opatřili peticí za vznik zahrádky, najednou se tak výčepna stala petičním podpisovým místem, na které se omezení nevztahuje. V Olomouci zvolili stejnou cestu.
Osm set podpisů pod peticí nakonec vedení Olomouce přesvědčilo, aby nově povolilo zahrádky celoročně. Jednat o tom ale budou až v květnu, nonstop posezení se tak proto Olomoučtí dočkají až příští rok.
