Třebíč - Smírčí kameny jako pozůstatek středověkého práva - stavěly se na místech, kde se v minulosti odehrála nějaká křivda, tragédie či vražda. Nechal je obvykle vytesat viník jako součást trestu. V Čechách je jich podle badatelů odhadem tři tisíce registrovaných. Jen na Třebíčsku jich skupinka místních nadšenců odhaduje na stovku. O sedmdesáti z nich už vydali i knihu.
Za zločin smírčí kámen - nadšenci po nich pátrají
Smírčí kámen v centru Třebíče připomíná místního siláka, který měl kámen vytrhnout ze země a přenést až na popraviště, kde i zemřel, říká badatel Karel Průša. Další kámen uprostřed pole nedaleko Číhalína připomíná neštěstí, které se podle pověsti na místě odehrálo. Děvečka se tu schovala před deštěm pod snopy slámy a pacholek, který slámu nakládal, dívku nechtěně probodl. „Bylo to takové mimosoudní vyrovnání,“ uvedl badatel Emanuel Nožička z Třebíče. Platilo podle něj přibližně do poloviny 17. století.
Skupinka nadšenců z Třebíče začala před čtyřmi lety chodit po okolí a smírčí kameny hledat. Pátrali i v archivech. Úspěšní byli například u dávno zapomenutého a zahrabaného kamene z 16. století, který našli u Červené Lhoty. „Měli jsme dobové fotky šedesát let staré, podle kterých jsme ty kameny hledali,“ uvedl Průša. Třicet kamenů se jim dohledat nepodařilo. Buď chybí indicie k jejich nalezení, nebo je lidé rozebrali.
Kniha, kterou vydali, odhaluje sedmdesát smírčích kamenů s pověstí. Do konce roku chtějí vydat další knihu s názvem Kamenné památky. Měla by jít po stopách starých a už dávno zapomenutých řemesel, jako bylo například kolomaznictví či pálení dřevěného uhlí.
2 minuty
Reportáž Blanky Poulové
