Za březnovou vraždu mladé studentky v brněnském arboretu poslal Krajský soud v Brně do vězení jejího bývalého přítele Radúze Šafránka. Za mřížemi má strávit 18 let a rodině oběti má zaplatit 2,1 milionu. Šafránek svou vinu od začátku vyšetřování případu odmítá a proti nepravomocnému rozsudku se odvolal.
Soud podle předsedy senátu Petra Jirsy nezaznamenal žádný důkaz, který by alespoň náznakem určoval jinou osobu, která čin mohla spáchat. „Z důkazů je zřejmé, že na místě činu byl. Musíme konstatovat chladnokrevnost obžalovaného, kdy z mrtvého těla ještě svléknul kabát. Nešlo o afekt, jednání bylo naplánované. Útok byl veden zvlášť surovým způsobem,“ řekl soudce.
Podle obžaloby čtyřiadvacetiletý Šafránek ubodal svou bývalou přítelkyni v úterý 8. března. Při útoku jí zasadil 25 ran, které směřovaly převážně do oblasti hlavy, břicha, stehen a rukou. Pak jí vzal kabelku a kabát. Počet ran a místa, na která se útočník zaměřil, podle státní zástupkyně svědčí o agresivitě a o tom, že se napadená dívka bránila.
Podle matky zavražděné dívky se začali scházet loni v srpnu a vídali se jednou týdně. Vztah trval do začátku prosince, kdy ho dívka ukončila. Šafránek ji ale prý dál obtěžoval na sociální síti a posílal jí zprávy, koncem roku jí pak volal a opakovaně plakal. V únoru nakonec dívka souhlasila s tím, že se s ním setká a promluví si. Řekla prý, že na schůzku s Radúzem musí jít, protože chce mít jednou pro vždy od něho pokoj.
Rodina oběti: Měli si vyříkat důvod rozchodu
Ještě před začátkem soudu ale Šafránek tvrdil, že čin nespáchal. „V arboretu jsem nebyl,“ uvedl. Posléze odmítl před soudem dále vypovídat.
V přípravném řízení však řekl, že v den vraždy byl na túře v brněnských Maloměřicích. Podle rodiny zavražděné dívky v ten den měla s Šafránkem dohodnutou schůzkou, kde si měli vyříkat důvod rozchodu.
Na toto tvrzení Šafránek reagoval tak, že schůzku s dívkou považoval za zrušenou kvůli špatnému počasí. Posléze tvrdil, že dívka na jejich schůzku zapomněla kvůli tomu, že měla domluvenou konzultaci se svým profesorem.
Na záběrech z kamer v arboretu ale Šafránka poznali známí a přátelé. Obhajoba spolehlivost jejich výpovědí zpochybňuje. Studenti totiž nedokázali při policejní rekognici jednoznačně určit, zda jde opravdu o něj. Podle záznamu z kamery zachycující lávku v arboretu nejdříve přišel krátce po 15:30 muž v černé bundě a v modrých džínách, o chvíli později dva zahraniční studenti následovaní ženou, která se stala obětí vraždy.
Důkazy: kamery, kapesník i pachová stopa
Šafránka policie zadržela den po vraždě. Obžalovaného podle státní zástupkyně Evy Žďárské usvědčují především kamerové záznamy, pachová stopa, kapesník, na němž je dívčina i Šafránkova krev, a také plastový obal na nůž, který byl nalezen na místě činu. Na něm je Šafránkova DNA. Samotný nůž, jímž byla dívka zavražděna, ani její kabelka s osobními věcmi se nenašly.
Naopak Šafránkova obhájkyně Ilona Pokorná žádala pro svého klienta zproštění viny pro nedostatek důkazů. Podle ní pachová stopa musí být brána pouze jako nepřímý důkaz. Motiv obžalovaného prý nelze jasně dovodit, protože v době, kdy jeho stav posuzovali psychologové, byl pod vlivem antidepresiv. Jeho psychologický profil je tak podle jejích slov zkreslený.
Podle psychiatričky Petry Sejbalové obžalovaný netrpí žádnou duševní nemocí, rozpoznala u něj ale narcistickou poruchu osobnosti. Matka mladíka ho popisuje jako tichého, pozorného a v kolektivu oblíbeného. Ze zprávy vězeňské služby vyplývá, že je možné, že chtěl mladík ve vazbě spáchat sebevraždu.
Předseda senátu Petr Jirsa uvedl, že obžaloba dodala pouze nepřímé důkazy. Vyplývaly částečně ze svědeckých výpovědí, z vyjádření odborníků a z věcí, které byly nalezeny na místě činu. Podstatné ale podle něj byly i kamerové záznamy a časová osa vraždy. „Je zřejmé, že došlo k usmrcení dívky tak, jak popsali znalci,“ řekl Jirsa. Dodal, že důkazy na sebe navzájem navazují a vzájemně se doplňují.
