Ostrava - S pětiletou podmínkou odešel od ostravského okresního soudu Radoslav Kapusniak. V koksovně Arcelor Mittal otočil předloni v listopadu nesprávný ventil, při následném výbuchu plynu zemřel stážista z Indie a dalších 8 lidí se zranilo.
„Muž byl soudem uznán vinným z obecného ohrožení z nedbalosti. Soud mu udělil tříletý podmíněný trest. Zkušební dobu stanovil na pět let,“ řekl Dadam. Rozsudek ještě není pravomocný. Jak odsouzený hutník, tak státní zástupce se proti verdiktu ještě v jednací síni odvolali.
„Jsem rád, že jsem dostal jen podmínku. Ale trochu se také cítím jako oběť, protože tam byly dva ventily kousek od sebe, které nebyly nijak označené,“ reagoval odsouzený Kapusniak. Ještě mu hrozí to, že bude muset zaplatit náhradu škody. Hutní společnost požaduje deset milionů korun. Soud ale huť odkázal na občanskoprávní řízení.
Neštěstí se stalo v koksárenské baterii v době, kdy tam zrovna byla na návštěvě delegace s hosty z Indie. Kapusniak měl při prováděných pracích uzavřít stanovený uzávěr koksárenského plynu pro velkokapacitní koksárenskou baterii, nicméně při manipulaci pak zřejmě uzavíral jinou armaturu. Tím se zvýšil tlak koksárenského plynu, který se nahromadil ve výbušné koncentraci a po náhodné iniciaci vybuchl.
Devět mužů ve věku od 47 do 60 let, včetně čtyř Indů, při tom utrpělo většinou popáleniny. Jeden z nich, šedesátiletý Ind, více než po měsíci v nemocnici zdravotním komplikacím podlehl. Způsobená hmotná škoda byla stanovena na více než 10,6 milionu korun.
Ostravská huť patří do největší světové ocelářské skupiny ArcelorMittal, kterou ovládá Ind Lakšmí Mittal. Mluvčí Barbora Černá-Dvořáková už dříve uvedla, že firma od nehody nechala v platnosti zpřísněná bezpečnostní opatření, včetně omezení exkurzí a návštěv v provozech. „Tato opatření platí i přesto, že se nejednalo o selhání systémově nastavených pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,“ uvedla mluvčí.
Podobná událost se podle ní stala poprvé v historii provozu koksovny. Společnost pak přijala nadstandardní preventivní opatření. „Patří mezi ně například úprava sběrné nádoby odvodu kondenzátu koksárenského plynu a změna systému odpouštění kondenzátu tak, aby se minimalizovala pravděpodobnost úniku plynu,“ dodala Černá-Dvořáková.
