Hladina na dolním toku Labe klesla natolik, že se opět ukázaly takzvané hladové kameny. Jde o označení balvanů nebo částí skalního podloží, které pojmenovali lidé v dřívějších dobách podle toho, že signalizovaly nízkou úrodu v důsledku sucha a následnou bídu a hlad. V těchto obdobích na ně v minulosti zaznamenávali letopočty a značky minimální hladiny jako svědectví pro budoucí generace. Labe se pod hranicí označující sucho pohybuje už druhý týden.
Z Labe opět vykoukly hladové kameny
Na Labi opět vykukují hladové kameny (zdroj: ČT24)
Hladina řeky přesahuje něco málo přes 130 centimetrů. Nákladní lodě potřebují nejméně o metr víc. Třeba v Děčíně na dostatek vody čekají zásobníky, které jinak než po řece není možné z města dostat. „Po silnici nejde převoz kvůli viaduktům, mostům, elektrickému vedení,“ vysvětluje ředitel firemní výroby Zdeněk Machala.
Vodohospodáři dokážou zvednout hladinu jen na pár hodin umělou vlnou. Na přepravu takto velkého nákladu to nestačí. K nejznámějším hladovým kamenům patří ten s nápisem z roku 1800, který je právě v Děčíně nedaleko Tyršova mostu. Slova do něj vytesaná sdělují „Spatříš-li mne, plač“.
Většina vody z Česka odtéká
„Kdybychom to měli kvantifikovat, chybí nám na Českou republiku asi 200 litrů na každý čtvereční metr,“ bilancuje stav podzemních vod meteoroložka ČT Taťána Míková. Podle jejích slov by ale nepomohl ani vydatný déšť, který by takové množství vody přinesl, protože by voda opět řekami odtekla, aniž by měla dostatek času se vsáknout do půdy. „My bychom spíš potřebovali třeba dva, tři metry sněhu, který by ležel půl zimy a pomalu tál,“ dodává.
Česká republika se nachází na pomyslné střeše Evropy. Naprostá většina vody z území České republiky odtéká. Pokud se chceme chovat jako řádní hospodáři, a to i vůči dalším generacím, tak se musíme naučit vodu na našem území zadržet. Není to zadržení jenom v podobě vodních nádrží, ale samozřejmě i podpora zadržení vody v půdě, což je samozřejmě významné množství vody.
Jan Hodovský: V boji se suchem pomůže zpřírodnění vodních toků i nádrže (zdroj: ČT24)
V některých obcích na Vysočině se ještě vypořádávají s odkazem loňského horkého a suchého léta. Právě od té doby zůstávají bez pitné vody. U Golčova Jeníkova jsou některé vesnice stále odkázány na cisterny. „Vpodstatě tady celé to plato, na kterém leží Golčův Jeníkov a okolní vesnice, velmi zásadním způsobem vysychá,“ říká starosta Vlastimil Marušák (Nestr.). Právě proto tady a v okolních obcích usilují o dotace, projekty na nové vodovody už mají většinou připravené.