Z českých ulic mizí telefonní budky. Ve světě je nahrazují Wi-Fi hotspoty

Bez zájmu a výdělku. Z Břeclavi zmizela na začátku týdne další nevyužívaná telefonní budka. Další 52 automatů operátor zrušil i na jihu Čech. V zemi jejich počet za posledních patnáct let klesl o dvě třetiny. Přestože už nejsou tolik využívané, jsou nepostradatelné například při tísňových voláních.

„Z telefonní budky jsem volal tak před patnácti až dvaceti lety. Volal jsem na lékařskou pohotovost, a to jsem musel jít ještě kus cesty pěšky,“ zavzpomínal jeden z obyvatel Břeclavi. Další obyvatelka si naposledy z telefonního automatu zatelefonovala asi před deseti lety. „Všimla jsem si, že mizí. Je to asi tím, že každý už má dnes mobil a nejsou potřeba,“ popsala.

Z budek opravdu telefonuje stále méně lidí, a tak se operátorovi už nevyplatí je na nevyužívaných místech mít. Automaty se navíc stávají terčem vandalů a to znamená další náklady na opravu a údržbu. Málo využívané budky operátor buď ruší, nebo slučuje. V těch nových se totiž dá platit nejen mincemi, ale i platebními kartami.

Telefonní budky mají stoletou tradici

Umístění telefonních automatů je upravené i evropskou směrnicí. Česká republika se ale řídí svým vlastním zákonem o elektronických komunikacích. Přesný termín je podle tohoto zákona univerzální služba. Ta hlídá, aby lidé měli přístup k veřejné telefonní službě. Český telekomunikační úřad pravidelně aktualizuje seznam obcí, kde ze zákona telefonní automat být musí. V seznamu na rok 2016 je tam více než pět tisíc míst ve všech krajích.

Zatímco v roce 2015 musel být telefonní automat povinně v každé obci do 2000 obyvatel, v roce 2016 by měl být veřejný telefonní automat povinný v obci do 1500 obyvatel a do 5000 obyvatel, pokud v lokalitě není dostatečně silný mobilní signál. Zda se číslo změní i příští rok, se zatím neví. „Ještě neproběhla jednání, zda se sníží. Byla by to spekulace,“ uvedl mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.

Nejvíce přístrojů O2 provozovala na přelomu století, tehdy jich bylo víc než 30 tisíc. Od té doby jich tedy byly zrušeny zhruba dvě třetiny. Nejvíce využívané jsou ve velkých městech, nejméně v obcích do 100 obyvatel. „Plní tam jinou funkci než například v Praze na letišti, odkud telefonují turisté,“ dodal Drtina. Doplnil, že ze zákona není operátor povinný mít telefonní budky ve velkých městech. „Prakticky je tam nemusí umisťovat vůbec. Je to na operátorovi,“ uzavřel.

  • 2016 - zhruba 9 500 automatů
  • 2010 - necelých 19 tisíc automatů
  • 2006 - zhruba 25 tisíc automatů

Retro: Jak se měnilo telefonování?

Jako první na světě telefonoval Alaxander Graham Bell v roce 1876. Na území České republiky si pak lidé poprvé zavolali roku 1881. O osm let později byla vybudovaná první meziměstská linka a v roce 1896 se Praha připojila do evropské telefonní sítě. Soukromé telefony ale byly v té době velmi drahé, a tak začaly vznikat takzvané veřejné telefonní automaty. „Nebylo to s telefonem nijak jednoduché. Byla to velmi důležitá věc, ale nebyla běžná,“ popsal situaci autor knihy Od telegrafu k internetu Jan Králík v pořadu Retro.

Fronta na telefonní budku na Václavském náměstí v Praze v roce 1960
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

První budky se objevily v Praze už v roce 1911. Kdo neměl telefonní přístroj doma, tak mohl zkusit štěstí buď v budce na ulici, nebo v hovorně na poště. „Nebo na vesnici, kde byl ve vesnickém domě veřejný telefonní automat. Ty tam byly ještě předtím, než tam byly budky,“ vysvětlil bývalý pracovník telekomunikačního obvodu Brno Josef Menšík.  Koncem 80. let se instalovaly telefonní budky, ze kterých si už lidé mohli volat mezi městy. Budky fungovaly nejprve na žetony, až pak peníze - nejprve to byly pětadvacetníky, pak padesátníky. 

Nyní je v Česku pět typů telefonních automatů. Dá se v nich platit korunami, eury i platební kartou. Už více než deset let se z nich také dá poslat SMS zpráva nebo e-mail. 

Už v 50. letech minulého století se ale začaly objevovat mobilní telefony. Nejprve se ve Spojených státech prodávaly jako součást vybavení aut, o dvacet let později šly do prodeje první skutečně přenosné přístroje. Mobilní telefony dorazily do České republiky na počátku 90. let, kdy na zdejší trh vstoupila společnost Eurotel. Od té doby se mobily pomalu stávaly konkurencí telefonních budek, přestože ty ještě v druhé polovině 90. let zažívaly boom. 

I když jsou mobily využívanější už několik let a počet budek klesá, jsou stále důležité, zejména při tísňových voláních. Nenahraditelné jsou i pro uživatele mobilů, když se jim jejich přístroj zrovna vybije, rozbije anebo ho ztratí. 

Wi-Fi hotspoty v New Yorku
Zdroj: ČTK/DPA/Johannes Schmitt-Tegge

V New Yorku se mění na Wi-Fi hotspoty

Telefonní budky mizí i ve Spojených státech. Například v New Yorku zmizí 7 500 starých automatů a na jejich místě se objeví digitální kiosky s Wi-Fi. Pomocí nich si lidé mohou nabít mobil nebo si přes ně zavolat. Pokud si kolemjdoucí potřebují zavolat pomoc, stačí smáčknout velké červené tlačítko, které vytočí linku 911. První z nich už jsou v provozu a během července by jich mělo být už pět set.

Nevyužívané telefonní automaty na mince jsou také třeba v Hongkongu, v jeho ulicích je jich okolo tří tisíc. Přestože i jeho obyvatelé hojně využívají Wi-Fi hotspoty, kterých je tam přes třicet tisíc, opuštěné telefony nezmizí. Veřejné automaty jsou totiž považované za základní telekomunikační servis.

Ústup telefonních budek je v různých zemích různě rychlý. Zatímco v České republice jich v roce 2009 bylo okolo 19 tisíc, na Maltě nebo v Estonsku pak bylo po jednom automatu a na Islandu nebyl ve stejném roce žádný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 6 hhodinami

Ke konání sudetoněmeckého sjezdu se Brno postavilo neutrálně

Brněnští zastupitelé vzali na vědomí informaci o konání sjezdu sudetských Němců, podporu města mu ale nevyjádřili. Neprošel ani návrh opozice na zrušení akce a odebrání dotace festivalu Meeting Brno, který sudetské Němce do jihomoravské metropole pozval. Sjezd, který se uskuteční na brněnském výstavišti od 22. do 25. května, budí už delší dobu emoce. Několik desítek odpůrců i příznivců přišlo protestovat také na brněnskou radnici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
před 10 hhodinami

Firma AVE CZ u soudu neuspěla ve sporu o spalovnu v Rybitví, podá kasační stížnost

Firma AVE CZ neuspěla u soudu ve sporu o územní plán obce Rybitví na Pardubicku. Společnost žádala jeho zrušení a změnu tak, aby územní plán neblokoval zamýšlenou modernizaci spalovny odpadů. Proti rozhodnutí krajského soudu v Pardubicích podá společnost kasační stížnost.
před 11 hhodinami

VideoNa Písecku testují drony k ochraně kritické infrastruktury či záchraně lidí

Výzkumníci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) testují na Písecku drony, které mohou pomáhat v krizových situacích, jako jsou živelné pohromy, hledání ztracených lidí či krize v elektrárnách. Stroje dokážou létat i bez signálu GPS a naprostá většina komponentů by měla být česká. „Většina evropských výrobců je na Číně dost závislá, ale všichni to teď chápou a snaží se do posledního kabelu vyvíjet tuzemsky nebo v okolí,“ vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny Martin Saska. Vývojáři chtějí mít jistotu, že nejsou v dronech špionážní čipy a že je budou schopní kompletně vyrobit i v době, kdy bude na světovém trhu problém s dodávkami.
před 19 hhodinami

Tři zadržení za krádež bankomatů v Praze skončili ve vazbě, čtvrtý je svědkem

Tři ze čtyř podezřelých, které policie v pátek zadržela kvůli krádeži peněz ze dvou bankomatů u obchodního centra v Praze 4, skončili ve vazbě. Čelí obvinění z krádeže vloupáním. U čtvrtého zadrženého kriminalisté neprokázali podíl na krádeži, proto ho propustili a je svědkem, řekli policisté. Současně si myslí, že případ souvisí s obdobnými krádežemi na Slovensku a obvinění cizinci ve věku 25 až 40 let chtěli v trestné činnosti pokračovat. Podle policistů to dokládá i nález zhruba 1,5 kilogramu výbušniny TNT při domovních prohlídkách u podezřelých.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026

Praha chce od státu pořídit zámek Veleslavín i Národní dům na Vinohradech

Praha plánuje odkoupit zámek Veleslavín od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) za 210 milionů korun. Záměr schválili radní. Město o převzetí areálu usiluje delší dobu, dříve však odkup odmítalo kvůli vysoké ceně. Radní zároveň schválili i koupi Národního domu na Vinohradech za 399 milionů korun. O finálním rozhodnutí budou v obou případech ještě hlasovat zastupitelé.
13. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026
Načítání...