Z českých ulic mizí telefonní budky. Ve světě je nahrazují Wi-Fi hotspoty

Bez zájmu a výdělku. Z Břeclavi zmizela na začátku týdne další nevyužívaná telefonní budka. Další 52 automatů operátor zrušil i na jihu Čech. V zemi jejich počet za posledních patnáct let klesl o dvě třetiny. Přestože už nejsou tolik využívané, jsou nepostradatelné například při tísňových voláních.

„Z telefonní budky jsem volal tak před patnácti až dvaceti lety. Volal jsem na lékařskou pohotovost, a to jsem musel jít ještě kus cesty pěšky,“ zavzpomínal jeden z obyvatel Břeclavi. Další obyvatelka si naposledy z telefonního automatu zatelefonovala asi před deseti lety. „Všimla jsem si, že mizí. Je to asi tím, že každý už má dnes mobil a nejsou potřeba,“ popsala.

Z budek opravdu telefonuje stále méně lidí, a tak se operátorovi už nevyplatí je na nevyužívaných místech mít. Automaty se navíc stávají terčem vandalů a to znamená další náklady na opravu a údržbu. Málo využívané budky operátor buď ruší, nebo slučuje. V těch nových se totiž dá platit nejen mincemi, ale i platebními kartami.

Telefonní budky mají stoletou tradici

Umístění telefonních automatů je upravené i evropskou směrnicí. Česká republika se ale řídí svým vlastním zákonem o elektronických komunikacích. Přesný termín je podle tohoto zákona univerzální služba. Ta hlídá, aby lidé měli přístup k veřejné telefonní službě. Český telekomunikační úřad pravidelně aktualizuje seznam obcí, kde ze zákona telefonní automat být musí. V seznamu na rok 2016 je tam více než pět tisíc míst ve všech krajích.

Zatímco v roce 2015 musel být telefonní automat povinně v každé obci do 2000 obyvatel, v roce 2016 by měl být veřejný telefonní automat povinný v obci do 1500 obyvatel a do 5000 obyvatel, pokud v lokalitě není dostatečně silný mobilní signál. Zda se číslo změní i příští rok, se zatím neví. „Ještě neproběhla jednání, zda se sníží. Byla by to spekulace,“ uvedl mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.

Nejvíce přístrojů O2 provozovala na přelomu století, tehdy jich bylo víc než 30 tisíc. Od té doby jich tedy byly zrušeny zhruba dvě třetiny. Nejvíce využívané jsou ve velkých městech, nejméně v obcích do 100 obyvatel. „Plní tam jinou funkci než například v Praze na letišti, odkud telefonují turisté,“ dodal Drtina. Doplnil, že ze zákona není operátor povinný mít telefonní budky ve velkých městech. „Prakticky je tam nemusí umisťovat vůbec. Je to na operátorovi,“ uzavřel.

  • 2016 - zhruba 9 500 automatů
  • 2010 - necelých 19 tisíc automatů
  • 2006 - zhruba 25 tisíc automatů

Retro: Jak se měnilo telefonování?

Jako první na světě telefonoval Alaxander Graham Bell v roce 1876. Na území České republiky si pak lidé poprvé zavolali roku 1881. O osm let později byla vybudovaná první meziměstská linka a v roce 1896 se Praha připojila do evropské telefonní sítě. Soukromé telefony ale byly v té době velmi drahé, a tak začaly vznikat takzvané veřejné telefonní automaty. „Nebylo to s telefonem nijak jednoduché. Byla to velmi důležitá věc, ale nebyla běžná,“ popsal situaci autor knihy Od telegrafu k internetu Jan Králík v pořadu Retro.

Fronta na telefonní budku na Václavském náměstí v Praze v roce 1960
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

První budky se objevily v Praze už v roce 1911. Kdo neměl telefonní přístroj doma, tak mohl zkusit štěstí buď v budce na ulici, nebo v hovorně na poště. „Nebo na vesnici, kde byl ve vesnickém domě veřejný telefonní automat. Ty tam byly ještě předtím, než tam byly budky,“ vysvětlil bývalý pracovník telekomunikačního obvodu Brno Josef Menšík.  Koncem 80. let se instalovaly telefonní budky, ze kterých si už lidé mohli volat mezi městy. Budky fungovaly nejprve na žetony, až pak peníze - nejprve to byly pětadvacetníky, pak padesátníky. 

Nyní je v Česku pět typů telefonních automatů. Dá se v nich platit korunami, eury i platební kartou. Už více než deset let se z nich také dá poslat SMS zpráva nebo e-mail. 

Už v 50. letech minulého století se ale začaly objevovat mobilní telefony. Nejprve se ve Spojených státech prodávaly jako součást vybavení aut, o dvacet let později šly do prodeje první skutečně přenosné přístroje. Mobilní telefony dorazily do České republiky na počátku 90. let, kdy na zdejší trh vstoupila společnost Eurotel. Od té doby se mobily pomalu stávaly konkurencí telefonních budek, přestože ty ještě v druhé polovině 90. let zažívaly boom. 

I když jsou mobily využívanější už několik let a počet budek klesá, jsou stále důležité, zejména při tísňových voláních. Nenahraditelné jsou i pro uživatele mobilů, když se jim jejich přístroj zrovna vybije, rozbije anebo ho ztratí. 

Wi-Fi hotspoty v New Yorku
Zdroj: ČTK/DPA/Johannes Schmitt-Tegge

V New Yorku se mění na Wi-Fi hotspoty

Telefonní budky mizí i ve Spojených státech. Například v New Yorku zmizí 7 500 starých automatů a na jejich místě se objeví digitální kiosky s Wi-Fi. Pomocí nich si lidé mohou nabít mobil nebo si přes ně zavolat. Pokud si kolemjdoucí potřebují zavolat pomoc, stačí smáčknout velké červené tlačítko, které vytočí linku 911. První z nich už jsou v provozu a během července by jich mělo být už pět set.

Nevyužívané telefonní automaty na mince jsou také třeba v Hongkongu, v jeho ulicích je jich okolo tří tisíc. Přestože i jeho obyvatelé hojně využívají Wi-Fi hotspoty, kterých je tam přes třicet tisíc, opuštěné telefony nezmizí. Veřejné automaty jsou totiž považované za základní telekomunikační servis.

Ústup telefonních budek je v různých zemích různě rychlý. Zatímco v České republice jich v roce 2009 bylo okolo 19 tisíc, na Maltě nebo v Estonsku pak bylo po jednom automatu a na Islandu nebyl ve stejném roce žádný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 1 hhodinou

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
17. 1. 2026

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
17. 1. 2026
Načítání...