Z českých ulic mizí telefonní budky. Ve světě je nahrazují Wi-Fi hotspoty

Bez zájmu a výdělku. Z Břeclavi zmizela na začátku týdne další nevyužívaná telefonní budka. Další 52 automatů operátor zrušil i na jihu Čech. V zemi jejich počet za posledních patnáct let klesl o dvě třetiny. Přestože už nejsou tolik využívané, jsou nepostradatelné například při tísňových voláních.

„Z telefonní budky jsem volal tak před patnácti až dvaceti lety. Volal jsem na lékařskou pohotovost, a to jsem musel jít ještě kus cesty pěšky,“ zavzpomínal jeden z obyvatel Břeclavi. Další obyvatelka si naposledy z telefonního automatu zatelefonovala asi před deseti lety. „Všimla jsem si, že mizí. Je to asi tím, že každý už má dnes mobil a nejsou potřeba,“ popsala.

Z budek opravdu telefonuje stále méně lidí, a tak se operátorovi už nevyplatí je na nevyužívaných místech mít. Automaty se navíc stávají terčem vandalů a to znamená další náklady na opravu a údržbu. Málo využívané budky operátor buď ruší, nebo slučuje. V těch nových se totiž dá platit nejen mincemi, ale i platebními kartami.

Telefonní budky mají stoletou tradici

Umístění telefonních automatů je upravené i evropskou směrnicí. Česká republika se ale řídí svým vlastním zákonem o elektronických komunikacích. Přesný termín je podle tohoto zákona univerzální služba. Ta hlídá, aby lidé měli přístup k veřejné telefonní službě. Český telekomunikační úřad pravidelně aktualizuje seznam obcí, kde ze zákona telefonní automat být musí. V seznamu na rok 2016 je tam více než pět tisíc míst ve všech krajích.

Zatímco v roce 2015 musel být telefonní automat povinně v každé obci do 2000 obyvatel, v roce 2016 by měl být veřejný telefonní automat povinný v obci do 1500 obyvatel a do 5000 obyvatel, pokud v lokalitě není dostatečně silný mobilní signál. Zda se číslo změní i příští rok, se zatím neví. „Ještě neproběhla jednání, zda se sníží. Byla by to spekulace,“ uvedl mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.

Nejvíce přístrojů O2 provozovala na přelomu století, tehdy jich bylo víc než 30 tisíc. Od té doby jich tedy byly zrušeny zhruba dvě třetiny. Nejvíce využívané jsou ve velkých městech, nejméně v obcích do 100 obyvatel. „Plní tam jinou funkci než například v Praze na letišti, odkud telefonují turisté,“ dodal Drtina. Doplnil, že ze zákona není operátor povinný mít telefonní budky ve velkých městech. „Prakticky je tam nemusí umisťovat vůbec. Je to na operátorovi,“ uzavřel.

  • 2016 - zhruba 9 500 automatů
  • 2010 - necelých 19 tisíc automatů
  • 2006 - zhruba 25 tisíc automatů

Retro: Jak se měnilo telefonování?

Jako první na světě telefonoval Alaxander Graham Bell v roce 1876. Na území České republiky si pak lidé poprvé zavolali roku 1881. O osm let později byla vybudovaná první meziměstská linka a v roce 1896 se Praha připojila do evropské telefonní sítě. Soukromé telefony ale byly v té době velmi drahé, a tak začaly vznikat takzvané veřejné telefonní automaty. „Nebylo to s telefonem nijak jednoduché. Byla to velmi důležitá věc, ale nebyla běžná,“ popsal situaci autor knihy Od telegrafu k internetu Jan Králík v pořadu Retro.

Fronta na telefonní budku na Václavském náměstí v Praze v roce 1960
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

První budky se objevily v Praze už v roce 1911. Kdo neměl telefonní přístroj doma, tak mohl zkusit štěstí buď v budce na ulici, nebo v hovorně na poště. „Nebo na vesnici, kde byl ve vesnickém domě veřejný telefonní automat. Ty tam byly ještě předtím, než tam byly budky,“ vysvětlil bývalý pracovník telekomunikačního obvodu Brno Josef Menšík.  Koncem 80. let se instalovaly telefonní budky, ze kterých si už lidé mohli volat mezi městy. Budky fungovaly nejprve na žetony, až pak peníze - nejprve to byly pětadvacetníky, pak padesátníky. 

Nyní je v Česku pět typů telefonních automatů. Dá se v nich platit korunami, eury i platební kartou. Už více než deset let se z nich také dá poslat SMS zpráva nebo e-mail. 

Už v 50. letech minulého století se ale začaly objevovat mobilní telefony. Nejprve se ve Spojených státech prodávaly jako součást vybavení aut, o dvacet let později šly do prodeje první skutečně přenosné přístroje. Mobilní telefony dorazily do České republiky na počátku 90. let, kdy na zdejší trh vstoupila společnost Eurotel. Od té doby se mobily pomalu stávaly konkurencí telefonních budek, přestože ty ještě v druhé polovině 90. let zažívaly boom. 

I když jsou mobily využívanější už několik let a počet budek klesá, jsou stále důležité, zejména při tísňových voláních. Nenahraditelné jsou i pro uživatele mobilů, když se jim jejich přístroj zrovna vybije, rozbije anebo ho ztratí. 

Wi-Fi hotspoty v New Yorku
Zdroj: ČTK/DPA/Johannes Schmitt-Tegge

V New Yorku se mění na Wi-Fi hotspoty

Telefonní budky mizí i ve Spojených státech. Například v New Yorku zmizí 7 500 starých automatů a na jejich místě se objeví digitální kiosky s Wi-Fi. Pomocí nich si lidé mohou nabít mobil nebo si přes ně zavolat. Pokud si kolemjdoucí potřebují zavolat pomoc, stačí smáčknout velké červené tlačítko, které vytočí linku 911. První z nich už jsou v provozu a během července by jich mělo být už pět set.

Nevyužívané telefonní automaty na mince jsou také třeba v Hongkongu, v jeho ulicích je jich okolo tří tisíc. Přestože i jeho obyvatelé hojně využívají Wi-Fi hotspoty, kterých je tam přes třicet tisíc, opuštěné telefony nezmizí. Veřejné automaty jsou totiž považované za základní telekomunikační servis.

Ústup telefonních budek je v různých zemích různě rychlý. Zatímco v České republice jich v roce 2009 bylo okolo 19 tisíc, na Maltě nebo v Estonsku pak bylo po jednom automatu a na Islandu nebyl ve stejném roce žádný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 3 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
před 21 hhodinami

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...