Z českých ulic mizí telefonní budky. Ve světě je nahrazují Wi-Fi hotspoty

Bez zájmu a výdělku. Z Břeclavi zmizela na začátku týdne další nevyužívaná telefonní budka. Další 52 automatů operátor zrušil i na jihu Čech. V zemi jejich počet za posledních patnáct let klesl o dvě třetiny. Přestože už nejsou tolik využívané, jsou nepostradatelné například při tísňových voláních.

„Z telefonní budky jsem volal tak před patnácti až dvaceti lety. Volal jsem na lékařskou pohotovost, a to jsem musel jít ještě kus cesty pěšky,“ zavzpomínal jeden z obyvatel Břeclavi. Další obyvatelka si naposledy z telefonního automatu zatelefonovala asi před deseti lety. „Všimla jsem si, že mizí. Je to asi tím, že každý už má dnes mobil a nejsou potřeba,“ popsala.

Z budek opravdu telefonuje stále méně lidí, a tak se operátorovi už nevyplatí je na nevyužívaných místech mít. Automaty se navíc stávají terčem vandalů a to znamená další náklady na opravu a údržbu. Málo využívané budky operátor buď ruší, nebo slučuje. V těch nových se totiž dá platit nejen mincemi, ale i platebními kartami.

Telefonní budky mají stoletou tradici

Umístění telefonních automatů je upravené i evropskou směrnicí. Česká republika se ale řídí svým vlastním zákonem o elektronických komunikacích. Přesný termín je podle tohoto zákona univerzální služba. Ta hlídá, aby lidé měli přístup k veřejné telefonní službě. Český telekomunikační úřad pravidelně aktualizuje seznam obcí, kde ze zákona telefonní automat být musí. V seznamu na rok 2016 je tam více než pět tisíc míst ve všech krajích.

Zatímco v roce 2015 musel být telefonní automat povinně v každé obci do 2000 obyvatel, v roce 2016 by měl být veřejný telefonní automat povinný v obci do 1500 obyvatel a do 5000 obyvatel, pokud v lokalitě není dostatečně silný mobilní signál. Zda se číslo změní i příští rok, se zatím neví. „Ještě neproběhla jednání, zda se sníží. Byla by to spekulace,“ uvedl mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.

Nejvíce přístrojů O2 provozovala na přelomu století, tehdy jich bylo víc než 30 tisíc. Od té doby jich tedy byly zrušeny zhruba dvě třetiny. Nejvíce využívané jsou ve velkých městech, nejméně v obcích do 100 obyvatel. „Plní tam jinou funkci než například v Praze na letišti, odkud telefonují turisté,“ dodal Drtina. Doplnil, že ze zákona není operátor povinný mít telefonní budky ve velkých městech. „Prakticky je tam nemusí umisťovat vůbec. Je to na operátorovi,“ uzavřel.

  • 2016 - zhruba 9 500 automatů
  • 2010 - necelých 19 tisíc automatů
  • 2006 - zhruba 25 tisíc automatů

Retro: Jak se měnilo telefonování?

Jako první na světě telefonoval Alaxander Graham Bell v roce 1876. Na území České republiky si pak lidé poprvé zavolali roku 1881. O osm let později byla vybudovaná první meziměstská linka a v roce 1896 se Praha připojila do evropské telefonní sítě. Soukromé telefony ale byly v té době velmi drahé, a tak začaly vznikat takzvané veřejné telefonní automaty. „Nebylo to s telefonem nijak jednoduché. Byla to velmi důležitá věc, ale nebyla běžná,“ popsal situaci autor knihy Od telegrafu k internetu Jan Králík v pořadu Retro.

Fronta na telefonní budku na Václavském náměstí v Praze v roce 1960
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

První budky se objevily v Praze už v roce 1911. Kdo neměl telefonní přístroj doma, tak mohl zkusit štěstí buď v budce na ulici, nebo v hovorně na poště. „Nebo na vesnici, kde byl ve vesnickém domě veřejný telefonní automat. Ty tam byly ještě předtím, než tam byly budky,“ vysvětlil bývalý pracovník telekomunikačního obvodu Brno Josef Menšík.  Koncem 80. let se instalovaly telefonní budky, ze kterých si už lidé mohli volat mezi městy. Budky fungovaly nejprve na žetony, až pak peníze - nejprve to byly pětadvacetníky, pak padesátníky. 

Nyní je v Česku pět typů telefonních automatů. Dá se v nich platit korunami, eury i platební kartou. Už více než deset let se z nich také dá poslat SMS zpráva nebo e-mail. 

Už v 50. letech minulého století se ale začaly objevovat mobilní telefony. Nejprve se ve Spojených státech prodávaly jako součást vybavení aut, o dvacet let později šly do prodeje první skutečně přenosné přístroje. Mobilní telefony dorazily do České republiky na počátku 90. let, kdy na zdejší trh vstoupila společnost Eurotel. Od té doby se mobily pomalu stávaly konkurencí telefonních budek, přestože ty ještě v druhé polovině 90. let zažívaly boom. 

I když jsou mobily využívanější už několik let a počet budek klesá, jsou stále důležité, zejména při tísňových voláních. Nenahraditelné jsou i pro uživatele mobilů, když se jim jejich přístroj zrovna vybije, rozbije anebo ho ztratí. 

Wi-Fi hotspoty v New Yorku
Zdroj: ČTK/DPA/Johannes Schmitt-Tegge

V New Yorku se mění na Wi-Fi hotspoty

Telefonní budky mizí i ve Spojených státech. Například v New Yorku zmizí 7 500 starých automatů a na jejich místě se objeví digitální kiosky s Wi-Fi. Pomocí nich si lidé mohou nabít mobil nebo si přes ně zavolat. Pokud si kolemjdoucí potřebují zavolat pomoc, stačí smáčknout velké červené tlačítko, které vytočí linku 911. První z nich už jsou v provozu a během července by jich mělo být už pět set.

Nevyužívané telefonní automaty na mince jsou také třeba v Hongkongu, v jeho ulicích je jich okolo tří tisíc. Přestože i jeho obyvatelé hojně využívají Wi-Fi hotspoty, kterých je tam přes třicet tisíc, opuštěné telefony nezmizí. Veřejné automaty jsou totiž považované za základní telekomunikační servis.

Ústup telefonních budek je v různých zemích různě rychlý. Zatímco v České republice jich v roce 2009 bylo okolo 19 tisíc, na Maltě nebo v Estonsku pak bylo po jednom automatu a na Islandu nebyl ve stejném roce žádný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Policie obvinila dalších sedm lidí a šest firem kvůli zakázkám pardubického magistrátu

Policie obvinila sedm lidí a šest firem v souvislosti s veřejnými zakázkami pardubického magistrátu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) je podezírá z rozsáhlé manipulace tendrů a ovlivňování magistrátních úředníků z odboru majetku, a to v letech 2014 až 2023, řekl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Podle něj takto pachatelé ovlivnili nejméně 217 zakázek v celkové hodnotě zhruba 61 milionů korun bez DPH.
11:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Část mladistvých v ústavech musí nově platit zdravotní pojištění. Ředitelé varují před dluhy

Část mladistvých umístěných ve výchovných ústavech si musí podle novely zákona o zdravotním pojištění od letošního ledna sama hradit zdravotní pojištění. Stát ho bude hradit jen za ty, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu. Ministerstvo zdravotnictví změnu obhajuje snahou o narovnání nepřesností z minulých let, ředitelé některých zařízení ale upozorňují, že děti se mohou dostat do dluhové pasti.
před 2 hhodinami

Onkologické centrum v Motole by se mělo podle Babiše otevřít koncem srpna

Národní onkologické centrum v motolské nemocnici by se mělo otevřít koncem srpna, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrteční ranní návštěvě Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Stavba má vyjít na 4,5 miliardy korun, přičemž většinu pokryjí dotace z evropských fondů a DPH bude částečně financována ze státního rozpočtu.
před 2 hhodinami

V Liberci otevřela bezplatná poradna pro zvládání vzteku hrazená krajem

Jak zvládnout vztek a rostoucí agresi, mohou lidé řešit v nové poradně v Liberci. Je první svého druhu v regionu i v Česku. Službu objednal a hradí kraj. Původně měla sloužit především lidem, kteří páchají domácí násilí. První týdny fungování ale ukázaly, že se na ni obracejí lidé s různými, často i lehčími formami vzteku a agresivity.
před 2 hhodinami

Na Šumavě klesly teploty k minus třiceti stupňům Celsia

Na Šumavě klesly ve čtvrtek ráno na některých místech teploty k minus třiceti stupňům Celsia. Nejchladněji bylo na Rokytské slati na Klatovsku, kde naměřili minus 29 stupňů, u Kvildy na Prachaticku pak minus 28,4 stupně Celsia, uvedl Petr Frühbauer z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nadcházející víkend bude v Česku spíše zamračený. Sněžení očekávají meteorologové v neděli hlavně v jižní polovině země.
před 4 hhodinami

„Zkusil jsem na ni mluvit, nereagovala.“ Svědci popsali záchranu dívek na jihu Čech

Nejasnosti dál panují kolem víkendové záchrany dvou tonoucích dívek ve věku kolem patnácti let v Českých Budějovicích. Klíčový otazník je nad způsobem, jak se ocitly ve vodě. Zda uklouzly na namrzlé cestě, nebo šly po ledě a nevšimly si vysekaného otvoru pro otužilce, nebo k neštěstí došlo úplně jinak. Jedna z dívek zemřela, druhou se podařilo zachránit. Česká televize hovořila ve středu s profesionálním vojákem, který byl na místě jako první, událost popsali i zasahující policisté.
před 6 hhodinami

Uniklá kejda se bude ředit. Voda ve Znojemské přehradě je dál vhodná pro úpravu na pitnou

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Falešný policista vylákal ze školy v Blansku miliony. Podvodníkům pomáhá i AI

Základní a mateřská škola Salmova v Blansku přišla kvůli podvodu o miliony korun, situací se zabývá už i město. Policie minulý týden uvedla, že žena z Blanenska uvěřila smyšlené historce podvodníků o tom, že si na její jméno někdo chtěl vzít bankovní půjčku, a poslala jim skoro deset milionů. Fiktivní policista ji přes telefon přesvědčil, že její peníze i finance školy jsou v ohrožení. Podle expertů pracují podvodníci i díky umělé inteligenci stále sofistikovaněji. Zásadní je zachovat klid a pravost informací si vždy ověřit, radí.
před 15 hhodinami
Načítání...