Jako akci, která oslnila Československo, popisují historické prameny Výstavu Slovácka, která se roku 1937 konala v Uherském Hradišti. Po 80 letech ji připomíná Slovácké muzeum. Výstava tehdy přišla na jeden milion korun, zabrala přes 100 tisíc metrů čtverečních a záštitu nad ní převzal prezident Edvard Beneš.
Touha ukázat to nejlepší z bohatého a hrdého regionu nadchla a spojila v roce 1937 umělce, průmyslníky i prosté obyvatele Slovácka. Největší výstavní akce toho roku v Československu měla posílit cestovní ruch i národní sebevědomí.
„Atmosféru tehdejší instalace národopisných sbírek ve Slováckém muzeu nám dokumentuje nejenom dochovaná originální keramika, ale také například židle, které byly tehdy použity ve výstavě,“ popsala historička Slováckého muzea Blanka Rašticová.
Malý sál hlavní budovy Slováckého muzea ve Smetanových sadech zaplnily dobové fotografie, plakáty, nálepky, odznaky, pohlednice, vstupenky, katalogy, ale i medaile udělené před 80 lety za nejlepší expozice.
Výstava dočasně změnila podobu města a přilákala tisíce lidí
Výstavní událost tenkrát dočasně změnila podobu města. Trvala dva měsíce. Denně prošly branami víc než 4 tisíce návštěvníků. „Letecký snímek zahrnuje celý areál výstaviště, který byl na dnešním náměstí Míru a měl plochu 100 tisíc metrů čtverečních. Na něm bylo postaveno 24 pavilonů lehké konstrukce,“ řekla Blanka Rašticová.
Při příležitosti výstavy byla postavena i Slovácká búda. Je to jediná samostatně stojící budova, která v Uherském Hradišti po výstavě zůstala.
Původně se výstava měla konat už v roce 1914
Vrcholem výstavy byla návštěva tehdejšího prezidenta Edvarda Beneše, která je díky archivním snímkům zachycena krok za krokem.
Plán uspořádat Slováckou výstavu se zrodil už v roce 1914. Jejímu uskutečnění ale zabránilo vypuknutí první světové války. O vzkříšení myšlenky se pak postarali ve 30. letech členové Musejního a archeologického spolku Slovácké muzeum.
„Podstatným impulsem znovu se pustit do příprav výstavy byla skutečnost, že v kraji postupně mizely lidové zvyky a tradice, stejně jako další projevy lidové kultury,“ vysvětlila historička.
Už tenkrát se konala soutěž, kterou bychom dnes označili jako volbu miss. Jenže namísto v tenkých plavkách byly dívky zahalené v bohatých krajkách a výšivkách. Kráska v kroji se pak objevila i na medailích pro nejlepší expozice anebo na odznacích. Letošní předposlední výstava ve Slováckém muzeu potrvá do 28. ledna příštího roku.
